Ani padesátiprocentní sleva nemusí být nejlevnější nákup: Rozhoduje cena za kilogram

Velká červená cedule, přeškrtnutá původní cena a sleva 50 procent působí jako jasný signál, že právě tento výrobek máme vzít. Při porovnání různých velikostí balení ale může být výsledek úplně opačný. Pokud chceme zjistit, co je skutečně levnější, často nám více než procento slevy řekne nenápadný údaj o ceně za kilogram, litr nebo kus.

Při nákupu potravin jsme zvyklí nejprve sledovat konečnou cenu. Výrobek za 69,90 Kč tak automaticky působí výhodněji než podobný za 124,90 Kč. Jenže ve chvíli, kdy mají balení rozdílnou gramáž, samotné cenovky už mezi sebou porovnávat nelze. Zákon o cenách proto pracuje také s měrnou cenou a mezi běžné jednotky patří například kilogram nebo litr. Právě tento údaj umožňuje srovnat dvě různě velká balení na stejném základě.

Podobně je dobré přemýšlet i o samotné slevě. U výrobků, na které se pravidla vztahují, musí obchodník při oznámení slevy pracovat s nejnižší cenou z předchozích 30 dnů. Pro zákazníka je to důležitá ochrana před uměle vytvořenými slevami, ale ani správně vypočtených 50 procent dolů automaticky neznamená, že jde o nejlevnější výrobek v regálu.

Pět jednoduchých přepočtů ukazuje rozdíl

Dobře je to vidět na modelových příkladech. Představme si 250gramové balení kávy ve slevě za 69,90 Kč. Cena jednoho kilogramu je 279,60 Kč. Vedle stojí půlkilové balení bez výrazné akční cedule za 124,90 Kč. Na pokladně zaplatíme více, ale kilogram vychází na 249,80 Kč. Dražší balení je tedy v přepočtu levnější.

Stejné překvapení může přijít u sýra. Sto gramů za 24,90 Kč znamená cenu 249 Kč za kilogram. Balení o hmotnosti 150 gramů za 33,90 Kč vychází na 226 Kč za kilogram. Rozdíl na cenovce je devět korun, ale při stejné hmotnosti vítězí větší balení.

U ořechů může stát 200gramový sáček v akci 49,90 Kč, tedy 249,50 Kč za kilogram. Půlkilové balení za 109,90 Kč vychází na 219,80 Kč za kilogram. Při koupi většího balení zaplatíme najednou o šedesát korun více, dlouhodobě však dostáváme stejné množství levněji.

Podobně dopadnou těstoviny. Balení 400 gramů za 32,90 Kč představuje cenu 82,25 Kč za kilogram. Pětisetgramové za 37,90 Kč vychází na 75,80 Kč za kilogram.

A nakonec šunka. Osmdesátigramové balení za 19,90 Kč znamená přepočet 248,75 Kč za kilogram. Sto gramů za 23,90 Kč vychází na 239 Kč za kilogram. Rozdíl několika korun vypadá zanedbatelně, ale při pravidelných nákupech se podobná rozhodnutí sčítají.

Největší cenovka v regálu není nejdůležitější údaj

Právě na podobné cenové pasti jsme upozorňovali také v článku o tom, proč mohou Češi přeplácet i při nákupu akčního zboží. Užitečné je také porovnávat celý nákupní košík, protože ani pověst konkrétního řetězce nemusí znamenat, že bude nejlevnější u každého výrobku. Ukázalo to například i srovnání cen několika obchodních řetězců.

Při běžném nákupu proto používáme jednoduché pravidlo. Nejprve se podíváme na cenu za kilogram nebo litr a teprve potom na procento slevy. Výjimkou může být situace, kdy větší balení nedokážeme spotřebovat. Levnější kilogram potraviny, jejíž polovinu nakonec vyhodíme, žádnou skutečnou úsporu nepřinese.

Velká sleva je tedy dobrý důvod zastavit se u regálu. Není ale důvodem přestat počítat.