Pracující důchodci dělají chybu a každý měsíc mohou platit vyšší odvody. Sleva se totiž sama nespustí

Lidé, kteří pobírají starobní důchod a zároveň dál pracují, mohou při splnění podmínek využívat slevu na sociálním pojištění ve výši 6,5 procenta z vyměřovacího základu. U zaměstnanců jde zpravidla o hrubou mzdu. Výhoda se však nezačne uplatňovat automaticky. Důchodce musí zaměstnavateli doložit, že na ni má nárok.

Sleva platí od ledna 2025 a týká se zaměstnanců, kteří dosáhli důchodového věku a mají nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši. Výše slevy činí 6,5 procenta z vyměřovacího základu zaměstnance. O stejnou část se tak při splnění podmínek zvýší jeho čistý příjem. Toto zvýhodnění nahradilo dřívější systém, podle kterého se pracujícím starobním důchodcům za každých 360 dnů výdělečné činnosti zvyšovala procentní výměra důchodu o 0,4 procenta výpočtového základu.

Proč zaměstnavatel slevu nezačne počítat sám?

Zaměstnavatel nemůže pouze na základě věku zaměstnance předpokládat, že podmínky splňuje. Pracující důchodce mu musí svůj nárok prokázat. Udělat to může rozhodnutím o přiznání starobního důchodu společně s čestným prohlášením, že má nárok na jeho výplatu v plné výši. Druhou možností je potvrzení plátce důchodu o pobírání starobního důchodu v plné výši, ve kterém je uvedeno také datum, od kdy na jeho výplatu vznikl nárok. Pokud zaměstnanec nic nedoloží, zaměstnavatel slevu při výpočtu pojistného neuplatní.

Kolik peněz může pracující důchodce získat navíc?

Rozdíl může být každý měsíc poměrně výrazný. Při hrubé mzdě 30 000 korun představuje sleva 1 950 korun měsíčně. U mzdy 40 000 korun jde o 2 600 korun a při hrubé mzdě 50 000 korun už o 3 250 korun měsíčně. Zaměstnanci v roce 2026 standardně odvádějí na sociálním pojištění 7,1 procenta z vyměřovacího základu, z toho 6,5 procenta připadá na důchodové a 0,6 procenta na nemocenské pojištění. Právě část odpovídající 6,5 procenta může oprávněný pracující důchodce díky slevě ušetřit.

Co když důchodce o slevě nevěděl několik měsíců?

Zpětně ji za minulé měsíce nezačne dopočítávat zaměstnavatel, zaplacené pojistné ve výši nevyužité slevy ale může představovat přeplatek. Pracující důchodce může požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o jeho vrácení. K žádosti potřebuje potvrzení zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů a o tom, za které měsíce byla či nebyla sleva uplatněna. Zaměstnavatel musí toto potvrzení na žádost zaměstnance vydat do osmi dnů. Nárok na vrácení přeplatku přitom zaniká, pokud žádost není podána do pěti let po skončení kalendářního roku, ve kterém přeplatek vznikl.

Sleva se týká také podnikajících důchodců

Zvýhodnění mohou využít také starobní důchodci podnikající jako OSVČ, pravidla jsou však odlišná od zaměstnanců. Sleva rovněž činí 6,5 procenta z příslušného vyměřovacího základu a při splnění podmínek může být pojistné místo běžných 29,2 procenta počítáno sazbou 22,7 procenta. U OSVČ se nárok řeší prostřednictvím přehledu o příjmech a výdajích za daný rok, případně podle konkrétní situace také při stanovení záloh. Zaměstnanci proto především musí zkontrolovat, zda svému zaměstnavateli nárok skutečně doložili – samotné pobírání důchodu totiž k automatickému zapnutí slevy nestačí.