Ani 40, ani 43 let. Kdo má 45 uznaných let pojištění, může mít od roku 2026 předčasný důchod s polovičním krácením
Lidé s mimořádně dlouhou dobou důchodového pojištění mají od roku 2026 při odchodu do předčasného starobního důchodu výhodnější podmínky. Pokud získali alespoň 45 let stanovené doby pojištění, jejich procentní výměra se za každých i započatých 90 dnů předčasnosti krátí o 0,75 procenta výpočtového základu místo běžných 1,5 procenta. Rozdíl může při odchodu několik let před řádným důchodovým věkem znamenat tisíce korun měsíčně. Samotných 45 let však nestačí pouze nasbírat podle běžných pravidel, protože pro tuto výhodu se některé náhradní doby vůbec nepočítají.
Pro předčasný starobní důchod nyní platí dvě různé hranice, které není vhodné zaměňovat. Základním předpokladem pro vznik nároku je získání alespoň 40 let důchodového pojištění a současně může člověk odejít nejvýše tři roky před dosažením svého řádného důchodového věku. Pokud těchto 40 let splní, může předčasný důchod získat, jeho procentní výměra se však standardně krátí o 1,5 procenta výpočtového základu za každých i započatých 90 kalendářních dnů předčasnosti.
Od 1. ledna 2026 existuje ještě druhá hranice 45 let, která už nerozhoduje o samotném nároku, ale o výši krácení. Člověku, který podmínku splní, se za stejné období odečítá pouze 0,75 procenta výpočtového základu. Krácení předčasného důchodu přitom zůstává trvalé a nezmizí ani poté, co příjemce dosáhne řádného důchodového věku.
Rozdíl může být výrazný
Význam změny je dobře patrný na délce předčasnosti. Pokud do řádného důchodového věku zbývá například něco málo přes 360 dnů, počítá se pět započatých devadesátidenních úseků. Při běžném krácení by se procentní výměra snížila celkem o 7,5 procenta výpočtového základu, zatímco při splnění podmínky 45 let pouze o 3,75 procenta.
U předčasnosti přes dva roky už může jít o devět započatých úseků a rozdíl mezi oběma sazbami se dále zvětšuje. Důležité je, že procenta se neodečítají přímo z konečné měsíční částky důchodu, ale z takzvaného výpočtového základu používaného při stanovení procentní výměry. Konkrétní finanční rozdíl je proto u každého člověka jiný a závisí mimo jiné na jeho dřívějších příjmech a celkové době pojištění.
Ne každé období se do 45 let započítá
Právě způsob počítání 45 let může být pro část budoucích důchodců zásadní. Pro získání nároku na poloviční krácení se totiž používá užší okruh dob než při běžném posuzování důchodového pojištění. Zohledňují se především doby účasti na důchodovém pojištění a z náhradních dob například péče o dítě, péče o osobu závislou na pomoci jiné osoby nebo základní vojenská služba.
Naopak se pro tuto konkrétní hranici nezapočítává například období evidence uchazeče o zaměstnání, doba pobírání invalidního důchodu pro invaliditu třetího stupně nebo pobírání nemocenských dávek po skončení zaměstnání. Nezapočítává se ani studium, přestože některé starší doby studia mohou mít při běžném výpočtu důchodového pojištění jiný režim. Člověk tedy může mít pro jiné účely evidováno dostatečné množství let pojištění, ale zvláštní podmínku 45 let pro mírnější krácení přesto nesplnit.
Výhoda platí jen pro nově přiznávané důchody
Poloviční sazba se vztahuje na předčasné starobní důchody s datem přiznání od roku 2026. Lidé, kterým byl předčasný důchod přiznán před koncem roku 2025, nemohou počítat s automatickým zpětným přepočtem podle nového pravidla. Kdo o předčasném důchodu uvažuje, měl by si proto před podáním žádosti zkontrolovat nejen celkovou dobu pojištění, ale také strukturu jednotlivých započtených období.
K tomu lze využít Informativní důchodovou aplikaci na ePortálu České správy sociálního zabezpečení, která zobrazuje evidované roky a dny pojištění a umožňuje orientační výpočet důchodu. Samotné dosažení 45 let běžně evidované doby ovšem ještě automaticky neznamená, že člověk splnil zvláštní zákonnou podmínku pro snížené krácení. Před definitivním rozhodnutím o předčasném důchodu je proto vhodné ověřit, které konkrétní doby se do rozhodující hranice skutečně započítají.