O důchod nemusíte žádat přesně v den narozenin. Správné načasování může mít velký vliv na výši penze

Dosažení důchodového věku neznamená, že člověk musí ve stejný den skončit v práci nebo okamžitě požádat o starobní důchod. Datum podání žádosti i den, od kterého má být penze přiznána, lze do určité míry zvolit. Rozdíl několika měsíců přitom může ovlivnit nejen okamžik první výplaty, ale za určitých okolností také výslednou výši důchodu.

O řádný starobní důchod je možné požádat nejdříve čtyři měsíce před dnem, od kterého jej chce člověk přiznat. Není tedy nutné čekat až na samotné dosažení důchodového věku a stejně tak neplatí, že by žádost musela být podána právě v tento den. Pokud člověk požádá později, u řádného starobního důchodu lze stanovit datum přiznání i zpětně.

Nevyplacené splátky mohou být doplaceny, zákonným limitem je však pět let zpětně. Jiná pravidla platí pro předčasný starobní důchod, který zpětně přiznat nelze a může náležet nejdříve ode dne podání žádosti. ČSSZ má na vydání rozhodnutí standardně zákonnou lhůtu 90 dnů, přičemž řízení se může prodloužit například tehdy, když v evidenci chybějí některé doby pojištění nebo další podklady.

Pozdější odchod může důchod zvýšit

Finančně podstatnější situace nastává tehdy, když člověk už splnil podmínky pro řádný starobní důchod, pokračuje v práci, ale důchod zatím nepobírá. Za každých dokončených 90 kalendářních dnů takové výdělečné činnosti se procentní výměra budoucího důchodu zvyšuje o 1,5 procenta výpočtového základu. Nejde proto pouze o administrativní posunutí žádosti, ale o skutečné takzvané přesluhování bez výplaty penze.

Člověk ovšem během této doby přichází o důchod, který by jinak mohl pobírat, takže vyšší budoucí měsíční částka automaticky neznamená, že je odklad pro každého finančně výhodnější. Výsledek závisí na konkrétní výši důchodu, příjmu, délce další práce i počtu dokončených devadesátidenních období. Význam může mít také přesné datum přiznání, protože parametry pro výpočet důchodů se v jednotlivých letech mění. V roce 2026 se například za každý celý rok pojištění získaný do vzniku nároku započítává 1,495 procenta výpočtového základu, zatímco dříve šlo o 1,5 procenta.

Pracovat lze i při pobírání celé penze

Další možností je požádat o řádný starobní důchod a současně dál chodit do zaměstnání nebo podnikat. U řádného starobního důchodu není výdělečná činnost po dosažení důchodového věku obecně omezena tak jako u předčasné penze, takže člověk může pobírat důchod v plné výši a zároveň mít příjem z práce. Od roku 2025 navíc mohou pracující starobní důchodci při splnění stanovených podmínek využít slevu na pojistném na důchodové pojištění ve výši 6,5 procenta vyměřovacího základu.

U zaměstnance jde zpravidla o 6,5 procenta z hrubé mzdy, což například při hrubém příjmu 30 tisíc korun představuje 1 950 korun měsíčně. Tento systém nahradil dřívější průběžné navyšování důchodu za práci při současném pobírání plné penze. Jiný režim zůstává u člověka, který po vzniku nároku pracuje, ale výplatu důchodu si zatím nenechá zahájit – právě tam se uplatňuje zvýšení za dokončená devadesátidenní období. Před rozhodnutím proto dává smysl porovnat více variant podle konkrétního data a údajů vedených u ČSSZ, k čemuž lze využít také Informativní důchodovou aplikaci na ePortálu.