Andrej Babiš si dělá zálusk na úspory Čechů. Podle ekonomů by to byla katastrofa

Premiér Andrej Babiš ve svém víkendovém videu postavil vedle sebe státní dluh a peníze, které mají české domácnosti uložené v bankách. Použitá čísla odpovídají dostupným statistikám, jde však o dvě rozdílné veličiny. Soukromé vklady obyvatel nejsou rezervou státu a premiér současně neoznámil žádný plán na jejich zdanění nebo jiné využití. Ekonom Štěpán Křeček ale v souvislosti s rostoucím zadlužením upozornil na možnost budoucího tlaku na daně.

Babiš v příspěvku zveřejněném 20. září uvedl, že dluh státu je téměř o 200 miliard korun nižší než úspory obyvatel. Podle Ministerstva financí dosahoval státní dluh na konci letošního června 3,7268 bilionu korun. Česká bankovní asociace s odkazem na bankovní statistiku ČNB uvádí, že domácnosti měly na konci července na vkladových účtech 3,924 bilionu korun. Částky jsou tedy skutečně podobné, pocházejí ale z různých referenčních období.

Vklady domácností státní dluh nemažou

Srovnání samo o sobě neznamená, že by úspory obyvatel představovaly prostředky použitelné ke splacení státního dluhu. Jde o soukromý majetek klientů bank. Pokud by domácnosti například nakupovaly státní dluhopisy, stát by tím získal jiné věřitele, jeho závazek by ale nákupem dluhopisů nezanikl. Ani samotný Babiš ve zveřejněném příspěvku neoznámil zdanění bankovních vkladů, jejich odebrání ani jiné opatření, které by umožňovalo státu s těmito penězi nakládat.

Ekonom Štěpán Křeček v reakci pro ŽivotvČesku.cz spojil rostoucí zadlužování především s budoucím tlakem na veřejné finance a případné zvyšování daní. Jde o jeho ekonomický odhad, nikoli o oznámený plán vlády. Téma daní se ale v kabinetu objevuje i nezávisle na Babišově posledním videu. Premiér už dříve připustil úvahy například o vyšším zdanění dividend nebo investičních nemovitostí. Vláda navíc 21. září připravila návrh mimořádné daně pro rafinérský sektor. Její programové prohlášení přitom na začátku roku obsahovalo závazek daně nezvyšovat.

Úroky mají příští rok dál růst

Význam státního dluhu se neprojevuje pouze jeho celkovou výší, ale také náklady na jeho financování. Babiš už na začátku září uvedl, že obsluha státního dluhu má v roce 2027 dosáhnout přibližně 130 miliard korun. Pro letošní rok se počítá zhruba se 110 miliardami. Ministerstvo financí zároveň uvedlo, že dluh v prvním pololetí letošního roku vzrostl proti konci roku 2025 o 49,2 miliardy na 3,7268 bilionu korun. Jeho podíl na HDP přesto díky vývoji ekonomiky klesl o půl procentního bodu na 42,4 procenta.

Debata přichází krátce poté, co vláda 21. září schválila návrh státního rozpočtu na rok 2027. Po úpravě počítá se schodkem 386 miliard korun, tedy o tři miliardy méně než srpnový návrh Ministerstva financí. Pro rok 2026 je schválený deficit 310 miliard korun. Návrh rozpočtu na příští rok nyní čeká další legislativní projednávání, takže konečná podoba příjmů a výdajů ještě není definitivní.