Peníze za sníženou valorizaci se vracet nebudou: Důchodci narazili na sliby, které rozpočet neunese
Spor o mimořádnou valorizaci z června 2023 se znovu vrací. Část důchodců čekala, že nová vláda napraví rozdíl z minulých let. Podle dosavadních vyjádření se ale zpětné doplacení nechystá.
Důchodci, kteří čekali zpětné vrácení peněz za sníženou mimořádnou valorizaci z června 2023, dostali nepříjemnou odpověď. Zpětná kompenzace se nechystá. Vláda místo toho mluví hlavně o změnách valorizací do budoucna, jenže ty ztrátu z roku 2023 nevymažou a první dopad má být pomalejší, než mnozí senioři očekávali.
Jádrem celého sporu je mimořádná valorizace důchodů z června 2023. Tehdy se kvůli vysoké inflaci čekalo výrazné zvýšení penzí. Podle původního mechanismu měl průměrný důchod vzrůst o více než 1700 korun měsíčně. Po rychlé změně zákona ale zvýšení vyšlo zhruba na 755 korun. Rozdíl se v debatách často zjednodušuje na přibližně tisíc korun měsíčně.
Proč lidé čekali nápravu
Pro mnoho seniorů je podstatné ještě něco jiného než jednorázový rozdíl. Část inflace, která se tehdy do penzí nepromítla, už se podle dostupných podkladů nepoužila ani v dalších valorizacích. Nešlo tedy jen o nižší částku v jednom měsíci, ale o nižší základ pro budoucí růst důchodu. Právě proto se téma ani po letech z veřejné debaty neztratilo.
Očekávání části důchodců souviselo hlavně s předvolební rétorikou. Hnutí ANO snížení mimořádné valorizace dlouhodobě ostře kritizovalo a používalo heslo, že lidem vrátí to, co jim vzala Fialova vláda. V politických vystoupeních zaznívala také slova o okradení či ožebračování důchodců. Pro řadu seniorů z toho vznikl dojem, že po změně vlády přijde finanční náprava.
Jenže podle dřívějšího rozboru hnutí ANO přímé zpětné odškodnění v programu nemělo. V programových prioritách se objevilo hlavně zrychlení řádných valorizací, tedy návrat k započítávání poloviny růstu reálných mezd místo nynější třetiny, a také věková valorizace. To jsou změny do budoucna, nikoliv doplacení částek za rok 2023.
Ministryně financí Alena Schillerová k tomu uvedla, že po rozhodnutí Ústavního soudu je věc uzavřená. Argumentuje také tím, že jednorázová náhrada by znamenala velkou zátěž pro státní rozpočet. Už před volbami navíc na přímý dotaz připustila, že léta nashromážděné ztráty nelze jednorázově napravit, protože jeden rozpočet by takovou tíhu neunesl.
Co se tedy může změnit
Vláda místo zpětného doplatku připravuje úpravu pravidel pro budoucí zvyšování důchodů. Podstatou má být návrat ke štědřejšímu zápočtu růstu reálných mezd. Dnes se při řádné lednové valorizaci započítává třetina růstu reálných mezd, nově by se měla počítat polovina. Pro důchodce to zní příznivě, má to však důležitý háček.
Podle návrhu se rychlejší vzorec fakticky projeví nejdříve při valorizaci v lednu 2028. Valorizace pro leden 2027 se totiž musí stanovit do konce září 2026, zatímco nová pravidla mají začít platit až od 1. ledna 2027. Jinými slovy, i kdyby byla změna schválena, nejbližší lednové zvýšení důchodů ještě pojede podle starých pravidel.
Další problém je vývoj reálných mezd. Ministr práce a sociálních věcí Aleš Juchelka upozornil, že kvůli předchozímu poklesu reálných mezd se jejich růst do nejbližších valorizací nemusí promítnout vůbec. U valorizace v lednu 2027 proto mluvil o tom, že by zvýšení mohlo vycházet jen kolem 300 korun, a sám takovou částku označil za nízkou.
SPD připustila jednání, odpověď ale nepřišla
Do debaty vstoupilo také hnutí SPD. Poslankyně Lucie Šafránková v únoru uvedla, že diskuse o mimořádném navýšení nad rámec zákona je legitimní a že SPD je připravena toto téma otevřít na koaliční úrovni. O několik měsíců později ale na dotazy, zda se tak skutečně stalo a jak se jednání vyvíjí, odpověď neposkytla.
Stát přitom určité nástroje má. Pokud by zákonně vypočtená valorizace byla nižší než 2,7 procenta, vláda může podle uvedených podkladů zvýšení stanovit až do této hranice nařízením. Při současných propočtech by to pro průměrný důchod znamenalo asi 570 korun měsíčně. Vyšší mimořádné navýšení by už ale vyžadovalo samostatný zákon, který by musel projít legislativním procesem nejpozději do září 2026.
Rozpočet jako hlavní brzda
Rozpočtová argumentace je pro část důchodců těžko přijatelná, protože výhled důchodového účtu pro rok 2026 počítá s přebytkem 15,6 miliardy korun. Ministerstvo financí ale současně připomínalo, že za leden a únor 2026 byl důchodový účet ještě v minusu 5,88 miliardy korun. Politicky tak proti sobě stojí dvě roviny: lepší dlouhodobější výhled a opatrnost při nových výdajích.
Pro běžného důchodce je závěr zatím poměrně jasný. Zpětné vrácení peněz za sníženou valorizaci z roku 2023 nelze podle dosavadních vyjádření očekávat. Naděje se přesouvá k budoucím valorizacím a případnému mimořádnému zásahu vlády pro rok 2027. Ani ten však není schválený a bez konkrétního návrhu zůstává jen politickou možností.
Největší praktické riziko pro seniory je proto v očekáváních. Kdo počítá s doplatkem za minulá léta, měl by být opatrný. V tuto chvíli jsou jistá jen pravidla, která už platí, a připravované změny, které teprve čekají na schválení. Spor o valorizaci z roku 2023 tak sice právně směřuje k uzavření, politicky ale bude důchodce provázet dál.