V Česku tisícovka, v Polsku téměř 39 tisíc korun. Rozdíly v podpoře nejstarších seniorů jsou otřesné
Zatímco česká vláda plánuje změnit pravidla přilepšení k důchodům pro seniory nad 80 let, v sousedním Polsku už století lidé dostávají mimořádnou měsíční dávku v přepočtu téměř 39 tisíc korun. Peníze jim stát vyplácí vedle běžného důchodu až do konce života. Rozdíly mezi oběma zeměmi jsou značné, přestože i čeští důchodci mají při dosažení vysokého věku nárok na zvláštní zvýšení penze.
Dožít se sta let znamená v Polsku nejen mimořádné životní jubileum, ale také nárok na výraznou finanční podporu. Od března 2026 činí zvláštní dávka pro stoleté občany 6 938,92 zlotého hrubého měsíčně, což představuje přibližně 39 tisíc českých korun. Nejde přitom o jednorázový dar k narozeninám, ale o pravidelný příjem vyplácený každý měsíc.
Senior jej může pobírat současně se svým starobním důchodem nebo invalidní penzí. Za jediný rok tak získá na této dávce přibližně 460 tisíc korun hrubého. Pokud žije dalších pět let, dosáhne součet vyplacených částek při současné výši podpory více než 2,3 milionu korun. Polský systém má navíc zákonem zajištěnou pravidelnou valorizaci.
Češi mají nárok na výrazně nižší zvýšení důchodu
Od ledna 2025 platí nová právní úprava, která sjednotila pravidla vyplácení mimořádné dávky a stanovila každoroční úpravu její výše. Příspěvek se tak každoročně v březnu zvyšuje podle pravidel používaných při valorizaci důchodů. Pro seniory, kteří již pobírají důchod nebo rentu, probíhá přiznání zpravidla automaticky. U lidí bez těchto příjmů je nutné podat žádost a splnit další zákonné podmínky. Samotná dávka je určena polským občanům, kteří dosáhli sta let věku.
V České republice funguje podpora nejstarších důchodců jinak. Současná legislativa stanoví automatické navýšení starobní penze o 1 000 korun při dosažení 85 let. Další zvýšení o 2 000 korun přichází po stých narozeninách. Stoletý český důchodce tak může mít díky těmto věkovým zvýšením penzi celkem o 3 000 korun měsíčně vyšší.
Na rozdíl od Polska ale nejde o samostatnou dávku vyplácenou vedle důchodu. Peníze se stávají součástí jeho pravidelné měsíční penze. Rozdíl je tedy nejen ve výši podpory, ale také v samotné konstrukci obou důchodových systémů. Vláda Andreje Babiše nyní prosazuje změnu, která by měla podporu rozdělit do více věkových etap.
Podle návrhu by důchodci dostávali 500 korun měsíčně navíc už při dosažení 80 let a stejnou částku následně v 85, 90 a 95 letech. Po stých narozeninách by jejich penze vzrostla o dalších 1 000 korun. Celková výše věkových zvýšení by tak při dosažení sta let zůstala na 3 000 korunách měsíčně. Nová pravidla by však přinesla peníze dříve také lidem, kteří se tak vysokého věku nedožijí. Účinnost změny se plánuje od ledna 2027, návrh však dosud neprošel celým legislativním procesem.
V Polsku pobírají mimořádnou dávku tisíce lidí
Zajímavé je také to, kolika lidí se mimořádná polská podpora skutečně týká. V červnu 2026 ji pobíralo 4 262 seniorů, zatímco v prosinci předchozího roku jich bylo 4 057. Počet příjemců tedy během půl roku vzrostl o více než dvě stovky. Nejvíce stoletých důchodců s nárokem na dávku žilo v Mazovském vojvodství, kde ji pobíralo 736 lidí.
Dalších 436 příjemců evidovalo Slezské vojvodství a 412 Dolnoslezské vojvodství. Rostoucí počet stoletých zároveň znamená, že polský stát musí počítat s postupným zvyšováním výdajů na tuto podporu. Přestože polská dávka několikanásobně převyšuje české věkové zvýšení důchodu, nelze z tohoto srovnání automaticky vyvozovat, že všichni polští senioři žijí lépe než čeští.
Mimořádný příspěvek je určen výhradně lidem, kteří oslavili sté narozeniny, a většina polských důchodců na něj nikdy nedosáhne. Pro hodnocení životní úrovně celé generace je nutné zohlednit také běžnou výši penzí, ceny bydlení, potravin a zdravotních služeb. Česká vláda navíc svou připravovanou změnu zaměřuje už na osmdesátníky, tedy na podstatně širší skupinu obyvatel. Podpora stoletých přesto názorně ukazuje, jak rozdílně mohou sousední státy přistupovat k finančnímu zabezpečení lidí v nejvyšším věku.