Otestovali jsme čističe skla. Jen některé z nich nechaly okna opravdu čistá, velké značky pohořely

Čistič skla má být pomocník, který okno během chvíle zbaví nečistot i šmouh. Praxe ale ukazuje, že mezi jednotlivými výrobky jsou výrazné rozdíly. Test 30 přípravků potvrdil, že jen malá část z nich podává opravdu přesvědčivý výkon, zároveň ale přinesl i jednu dobrou zprávu. Většina dnešních čističů zatěžuje životní prostředí méně než dříve.

Čističe skla slibují jednoduché použití a rychlý výsledek. Stačí nastříkat, setřít a povrch by měl zůstat čistý, lesklý a bez stop. Právě to je důvod, proč se používají nejen na okna, ale i na zrcadla, skleněné stolky nebo kuchyňské pracovní desky. Složení těchto prostředků bývá podobné.

Základ tvoří voda, rozpouštědla, často alkohol, a také povrchově aktivní látky, které pomáhají uvolnit mastnotu a další nečistoty. Výrobci do nich navíc běžně přidávají vůně, barviva nebo konzervační složky. V testu bylo posouzeno 30 čističů skla, přičemž po přepočtu na litr vycházely ceny zhruba od 22 Kč do 175 Kč.

Nejdražší nikdy neznamená nejlepší

Právě cenové rozdíly přitom neznamenaly automaticky lepší výsledek. Jen čtyři výrobky si vysloužily důrazné doporučení a ukázalo se, že ani čistič určený přímo na sklo nemusí v praxi fungovat tak dobře, jak by zákazník očekával.

Praktická část testu se zaměřila hlavně na to, jak účinně přípravky odstraňují běžné nečistoty. Odborníci nanesli na skleněné plochy směs odpovídající provozu v domácnosti, tedy například kožní maz a saze. Poté použili hadříky ošetřené jednotlivými čističi, které byly upevněny do testovacího zařízení.

To mělo nečistoty ze skla odstranit co nejrovnoměrněji a umožnit srovnání výsledků. Ukázalo se, že právě zde mnoho výrobků selhalo. Třináct čističů odstranilo nejvýše 60 procent nečistot, což rozhodně nelze považovat za přesvědčivý výkon.

Některé další přípravky dopadly uspokojivě, ale opravdu silný výsledek předvedla jen menší část testovaného vzorku. Pokud tedy doma čekáte dokonale čisté sklo po jednom setření, nemusí se to vždy splnit. Stejně důležité bylo i hodnocení toho, co na povrchu zůstane po zaschnutí.

Maličkosti, na které je třeba se zaměřit

Testeři proto sledovali šmouhy a kapky, které mohou být po úklidu stejně nepříjemné jako samotná špína. Čističe nastříkali na hadříky a těmi pak otírali zrcadlové dlaždice. Po zaschnutí při pokojové teplotě odborníci pečlivě zkoumali, kolik zbytků na povrchu zůstalo.

Ani v této disciplíně nebyly výsledky vyrovnané. Jen několik výrobků zanechalo povrch skutečně čistý. U některých čističů byly stopy natolik výrazné, že výsledek připomínal spíš otření obyčejnou vodou z kohoutku. Test tak potvrdil, že čistič skla by měl zanechat co nejméně šmouh a kapek, a zároveň připomněl jednoduché pravidlo, že pro lepší efekt se vyplatí povrch po použití ještě důkladně přeleštit.

Vedle samotného výkonu se test zaměřil i na složení. Všech 30 výrobků prošlo kontrolou na látky, které jsou považovány za problematické. Pokud se ve složení objevily diskutované konzervační složky, laboratorně se ověřovalo také jejich množství. Současně se kontrolovalo, zda výrobky neobsahují kritické plastové sloučeniny.

Kvalita obalů, které lze recyklovat

Určitý posun nastal také u obalů. V minulosti představoval problém hlavně rozprašovač, protože pro používanou směs plastů téměř neexistoval vhodný recyklovaný materiál. Dnes je situace příznivější. Někteří výrobci doložili, že jejich obaly obsahují více než 60 procent recyklátu, někteří dokonce přes 70 procent. O to slabší dojem pak budí skutečnost, že sedm výrobců podle výsledků testu stále nepoužívá žádný recyklovaný plast.

Samotné používání čističů má navíc svá pravidla. Výrobci často upozorňují, že tyto prostředky nejsou určené pro rozsáhlé plochy a hodí se spíše jako rychlé řešení na menší povrchy. Zároveň by měly být vždy uloženy mimo dosah dětí, protože i běžné domácí čisticí prostředky mohou při nehodě představovat riziko.

Výsledek je poměrně jasný. U čističů skla stále platí, že líbivý slib na etiketě ještě neznamená opravdu dobrý výkon. Rozdíly mezi jednotlivými výrobky jsou znatelné a jen malá část obstála bez větších výhrad. Současně je ale vidět, že se výrobci v některých ohledech posouvají správným směrem, ať už jde o složení, nebo o obaly. Pro zákazníka je to dobrá zpráva, jen je stále potřeba vybírat pečlivě.

Mezi dlouhodobě dobře hodnocené patří například Leifheit, Clin, Kärcher nebo profesionálnější Cleamen, případně specializované přípravky Alori. Naopak nejlevnější privátní značky ze slevových košů, univerzální spreje na všechno nebo starší bezejmenné přípravky často v testech i recenzích zaostávají – zanechávají víc šmouh a vyžadují více námahy.