Starší muž přijde o práci v prosinci 2026, kolega až v lednu 2027. Podpora se jim může počítat úplně jinak
Rozdíl několika týdnů může být u staršího zaměstnance citelný. Vláda chce od ledna 2027 změnit podporu v nezaměstnanosti a zejména první měsíce mají být méně štědré než v roce 2026.
Představme si dva dlouholeté zaměstnance stejné firmy. Oběma je 58 let, mají podobnou mzdu a oba během zimy přijdou o práci. Prvnímu skončí pracovní poměr v polovině prosince 2026 a ještě během prosince se přihlásí na Úřad práce. Druhý zůstane zaměstnaný o několik týdnů déle a pracovní poměr mu skončí až v lednu 2027. Přestože se jejich pracovní historie ani věk téměř neliší, výsledná podpora v nezaměstnanosti by se mohla lišit. Vláda totiž na konci srpna schválila návrh, který chce od 1. ledna 2027 část podpory opět snížit. Rozdíl by byl výrazný právě u lidí ve vyšším věku.
V roce 2026 mají starší lidé výhodnější první měsíce
Pravidla platná v roce 2026 jsou pro člověka, který po letech práce přijde o zaměstnání, výrazně štědřejší než systém známý z předchozích let. U lidí ve vyšším věku je rozdíl ještě patrnější. Uchazeč starší 52 let dostává v prvních třech měsících podpůrčí doby 80 procent svého předchozího průměrného čistého měsíčního výdělku. Další tři měsíce jde o 50 procent a po zbytek podpůrčí doby o 40 procent.
Samotná délka pobírání podpory se odvíjí od věku. Člověk mladší 52 let může podporu čerpat pět měsíců, ve věkové skupině od 52 do 57 let osm měsíců a lidé starší 57 let až jedenáct měsíců. Pro zaměstnance několik let před důchodem tak mohou být první tři měsíce s osmdesátiprocentní sazbou významnou finanční pomocí. Neznamená to ale, že každý automaticky dostane 80 procent libovolně vysokého příjmu. Existuje také maximální hranice podpory, která v roce 2026 činí 38 537 korun měsíčně.
Od ledna 2027 chce vláda první část podpory snížit
Právě tato pravidla chce vláda od začátku roku 2027 změnit. Podle návrhu schváleného 31. srpna 2026 by už starší uchazeči neměli mít zvýšenou sazbu po dobu prvních tří měsíců. Procentní sazby by se sjednotily bez ohledu na věkovou skupinu.
V prvních dvou měsících by podpora činila 65 procent předchozího čistého měsíčního výdělku, ve třetím a čtvrtém měsíci 50 procent a po zbývající podpůrčí dobu 45 procent. Závěr podpůrčí doby by tedy byl o něco výhodnější než dnes, protože místo 40 procent by člověk dostával 45 procent. Největší propad by však nastal bezprostředně po ztrátě zaměstnání. Právě tehdy by sazba klesla ze současných 80 procent na 65 procent.
Délku podpůrčí doby vláda měnit nechce. Člověk starší 57 let by proto i nadále mohl podporu pobírat jedenáct měsíců. Změnilo by se ale rozložení peněz mezi jednotlivými měsíci.
U stejné mzdy může rozdíl přesáhnout deset tisíc korun
Rozdíl je dobře vidět na jednoduchém modelovém příkladu. Představme si 58letého zaměstnance, jehož průměrný čistý měsíční výdělek před ztrátou práce činil 35 tisíc korun. Jde o částku, u níž se v našem modelu neuplatní současný maximální strop.
Podle pravidel roku 2026 by první tři měsíce dostával 28 tisíc korun měsíčně. Následující tři měsíce by podpora činila 17 500 korun a posledních pět měsíců 14 tisíc korun. Za jedenáct měsíců by tak při plných měsících pobírání podpory šlo přibližně o 206 500 korun.
Pokud by začala platit navrhovaná pravidla pro rok 2027, první dva měsíce by při stejném předchozím výdělku dostával 22 750 korun. Další dva měsíce 17 500 korun a zbývajících sedm měsíců 15 750 korun. Celkem by modelově obdržel přibližně 190 750 korun.
Rozdíl mezi oběma variantami činí přibližně 15 750 korun. Nejde přitom o rozdíl způsobený věkem, délkou odpracované doby nebo předchozí mzdou. V modelovém případě jej vytváří především změna zákonných sazeb na přelomu roku.
U vyšších příjmů může sehrát roli také nový strop
Ještě výraznější dopad mohou změny mít na některé zaměstnance s vyššími příjmy. V roce 2026 může maximální podpora dosáhnout 38 537 korun měsíčně. Vládní návrh počítá s tím, že maximální výše podpory bude nově odpovídat pouze 60 procentům průměrné mzdy v národním hospodářství namísto současných 80 procent.
Ministerstvo práce pro ilustraci uvedlo, že při použití hodnot platných pro rok 2026 by šedesátiprocentní hranice odpovídala částce 28 903 korun. To však nelze automaticky považovat za konečný maximální limit pro rok 2027. Ten bude záviset na průměrné mzdě rozhodné pro nový rok. Princip změny je ale zřejmý. Strop má být proti současnému systému výrazně nižší.
Nerozhoduje jen datum, kdy zaměstnanec dostane výpověď
Při podobném srovnání je důležité nezaměňovat datum doručení výpovědi s okamžikem, od kterého je člověk skutečně nezaměstnaný. Rozhodující je konec pracovního poměru a následné zařazení do evidence Úřadu práce, případně pravidla, která budou stanovena pro přechod mezi starou a novou úpravou.
Podle současných pravidel platí, že pokud člověk požádá o zařazení do evidence nejpozději do tří pracovních dnů po skončení zaměstnání, může být veden v evidenci už ode dne následujícího po skončení pracovního poměru. Není proto možné jednoduše říci, že každý, kdo obdrží výpověď v prosinci, automaticky získá podporu podle pravidel roku 2026.
Zvlášť zajímavá může být situace člověka, kterému pracovní poměr skončí 31. prosince 2026 a o evidenci požádá až během prvních pracovních dnů ledna. Právě u podobných případů bude důležité konečné znění zákona a jeho přechodná ustanovení.
Změna pro rok 2027 ještě není definitivní
Pro zaměstnance, kteří vědí, že budou na přelomu roku končit v práci, je zde ještě jedna důležitá okolnost. Nová pravidla nejsou v tuto chvíli definitivní. K 5. září 2026 jde o návrh schválený vládou, který má změny zavést od 1. ledna 2027. Legislativní proces ale ještě musí pokračovat a výsledná podoba se může změnit.
Není proto správné tvrdit, že každý člověk evidovaný od ledna 2027 už s jistotou dostane pouze 65 procent svého předchozího výdělku. Pokud však návrh projde v nynější podobě, může skutečně vzniknout situace, kdy dva podobně staří zaměstnanci se srovnatelnou mzdou přijdou o práci jen několik týdnů od sebe, ale první měsíce nezaměstnanosti budou mít finančně nastavené podstatně jinak.