Tuto chybu opakují pracující senioři neustále dokola. Většina z nich se tím dobrovolně ošidí i desítky tisíc korun

Pracující starobní důchodci mohou díky slevě na sociálním pojištění dostávat každý měsíc vyšší čistou mzdu. Nárok ale nestačí pouze splňovat. Zaměstnanec ho musí zaměstnavateli také řádně doložit, jinak se sleva ve výplatě vůbec nemusí projevit.

Od ledna 2025 platí pro pracující starobní důchodce významná změna, která jim umožňuje ponechat si větší část výdělku. Zaměstnanec, který dosáhl důchodového věku a zároveň pobírá starobní důchod v plné výši, může využít slevu na pojistném ve výši 6,5 procenta ze svého vyměřovacího základu.

U zaměstnanců jím zpravidla bývá hrubá mzda. V praxi tak může jít o poměrně citelnou částku. Například při hrubé mzdě 30 000 korun odpovídá 6,5 procenta částce 1 950 korun za měsíc. Za celý rok už jde o více než 23 tisíc korun, které mohou při splnění podmínek zůstat pracujícímu seniorovi.

Zaměstnavatel slevu nemůže zapnout automaticky

Právě zde může nastat problém. Nestačí, že zaměstnavatel ví, že jeho pracovník pobírá starobní důchod. Zaměstnanec musí nárok na slevu u zaměstnavatele skutečně uplatnit a současně prokázat, že splňuje zákonné podmínky. Může předložit rozhodnutí o přiznání starobního důchodu společně s čestným prohlášením, že má nárok na jeho výplatu v plné výši.

Druhou možností je potvrzení o pobírání starobního důchodu v plné výši. Toto potvrzení lze získat například prostřednictvím příslušné správy sociálního zabezpečení nebo ePortálu ČSSZ. Zaměstnavatel si přitom tuto skutečnost nemůže jednoduše sám ověřit u České správy sociálního zabezpečení, mimo jiné kvůli ochraně osobních údajů.

Rozhoduje také okamžik, kdy důchodce nárok doloží

Sleva se u zaměstnavatele uplatňuje za kalendářní měsíc, ve kterém zaměstnanec splní stanovené podmínky a nárok zaměstnavateli prokáže. Jakmile je vše řádně doloženo, zaměstnavatel slevu zohledňuje také v dalších měsících, pokud podmínky nadále trvají.

Pracující důchodce by proto neměl odkládat předání potřebných dokumentů s tím, že se nižší odvody doplní automaticky někdy později. Právě v tomto bodě se systém liší od výhod, které mohou být zohledňovány automaticky podle údajů dostupných státu. U této slevy je aktivní krok zaměstnance zásadní.

O peníze nemusí přijít ani ten, kdo slevu neuplatnil včas

Pokud pracující důchodce nárok u zaměstnavatele v konkrétním měsíci neuplatnil, neznamená to automaticky, že jsou peníze nenávratně pryč. Neuplatněná sleva může vytvořit přeplatek na pojistném a zaměstnanec může požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení o jeho vrácení. K žádosti je potřeba doložit potvrzení zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů za příslušné období. Zaměstnavatel má toto potvrzení na žádost zaměstnance vydat do osmi dnů. Důležitá je také lhůta, protože nárok na vrácení přeplatku zaniká, pokud o něj člověk nepožádá do pěti let po skončení kalendářního roku, ve kterém přeplatek vznikl.

Sleva nahradila dřívější zvyšování důchodu

Nový systém změnil také způsob, jakým stát další práci po dosažení důchodového věku zvýhodňuje. Místo dřívějšího navyšování procentní výměry důchodu za další odpracovanou dobu při souběžném pobírání důchodu se výhoda přesunula přímo do měsíčních odvodů. Výsledkem je okamžitější efekt, protože pracujícímu důchodci při uplatnění slevy zůstává více peněz už ve výplatě. Se samotnou slevou 6,5 procenta se již další zvýšení důchodu za stejné období práce nespojuje. Pro lidi, kteří ve starobním důchodu dál chodí do zaměstnání, je proto důležité vědět nejen to, že tato výhoda existuje, ale také jak ji správně využít.

Vyplatí se zkontrolovat výplatní pásku

Pracující senior, který splňuje podmínky, by si proto měl především ověřit, zda už zaměstnavateli potřebné dokumenty předal a zda se sleva skutečně promítá do jeho odvodů.

Zvlášť lidé, kteří pracovali už před přiznáním starobního důchodu a v zaměstnání pouze pokračovali, mohou snadno předpokládat, že se změna jejich postavení automaticky propíše také do výpočtu mzdy. Tak tomu ale být nemusí. Jednoduchá kontrola mzdových podkladů a případné doložení nároku může znamenat rozdíl v řádu stovek až tisíců korun každý měsíc podle výše výdělku.