Pracujete i v důchodu? Na výplatě vám může zůstávat víc peněz, mnoho seniorů ale neví proč
Lidé, kteří pobírají řádný starobní důchod a zároveň dál pracují, mohou díky slevě na sociálním pojištění dostávat každý měsíc vyšší čistou mzdu. Zvýhodnění činí 6,5 procenta z vyměřovacího základu, kterým je u zaměstnanců zpravidla hrubá mzda. Nárok ale nevzniká automaticky pouze tím, že člověk pobírá důchod a chodí do zaměstnání. Senior musí splnit zákonné podmínky a nárok doložit zaměstnavateli.
Běžný zaměstnanec v roce 2026 odvádí ze svého vyměřovacího základu na sociální pojištění 7,1 procenta. Pracující starobní důchodce, který splňuje podmínky, si však může uplatnit slevu ve výši 6,5 procenta. Fakticky mu tak z této části odvodu zůstává pouze 0,6 procenta, které připadá na nemocenské pojištění.
Rozdíl se projeví přímo v čisté mzdě, a nejde tedy o klasickou daňovou slevu ani o zvýšení samotného důchodu. Při hrubé měsíční mzdě 30 000 korun představuje úspora 1 950 korun, u mzdy 40 000 korun jde o 2 600 korun a při 50 000 korunách o 3 250 korun měsíčně. Za celý rok tak může pracujícímu seniorovi při hrubé mzdě 40 000 korun zůstat přibližně o 31 200 korun více.
Na zvýhodnění nedosáhne automaticky každý důchodce
Podmínkou je dosažení důchodového věku a nárok na výplatu starobního důchodu v plné výši. Tyto podmínky musí být splněny po celý kalendářní měsíc, za který chce zaměstnanec zvýhodnění využít. Nestačí tedy například pouze skutečnost, že člověku byl důchod přiznán v průběhu daného měsíce. Zaměstnanec zároveň musí zaměstnavateli svůj nárok prokázat, například rozhodnutím o přiznání starobního důchodu spolu s čestným prohlášením o nároku na jeho výplatu v plné výši.
Druhou možností je potvrzení plátce důchodu, z něhož vyplývá, že senior pobírá starobní důchod v plné výši a od jakého data mu náleží. Sleva se následně uplatňuje nejdříve za měsíc, ve kterém zaměstnanec potřebné dokumenty zaměstnavateli předložil.
Současné zvýhodnění platí od ledna 2025 a nahradilo předchozí systém, při němž se pracujícím starobním důchodcům za další dobu zaměstnání postupně zvyšoval samotný důchod. Do konce roku 2024 bylo možné po získání 360 kalendářních dnů pojištěné výdělečné činnosti při současném pobírání důchodu získat zvýšení procentní výměry o 0,4 procenta výpočtového základu.
Nový systém přináší finanční efekt průběžně už během zaměstnání, protože se zvýhodnění promítá přímo do čisté mzdy. Senior tak nemusí čekat, až odpracuje celý požadovaný počet dnů a následně požádá o přepočet důchodu. Výše skutečného přínosu závisí především na příjmu, protože sleva odpovídá 6,5 procenta vyměřovacího základu. Čím vyšší je tedy příjem podléhající sociálnímu pojištění, tím vyšší je i měsíční částka, která zaměstnanci zůstane.
O peníze nemusí přijít ani ten, kdo o slevu nepožádal
Pokud pracující důchodce slevu u zaměstnavatele včas neuplatnil, neznamená to ve všech případech, že jsou peníze definitivně ztracené. Zaměstnavatel sice nemůže nárok dodatečně uplatnit zpětně ve mzdě za předchozí měsíce, za období, kdy byly splněny zákonné podmínky, však může vzniknout přeplatek na pojistném. O jeho vrácení lze požádat příslušnou správu sociálního zabezpečení.
K žádosti je potřeba potvrzení zaměstnavatele o výši vyměřovacích základů, které je zaměstnavatel povinen na požádání vydat do osmi dnů. Na podání žádosti navíc existuje poměrně dlouhá lhůta, protože nárok na vrácení přeplatku zaniká až tehdy, pokud o něj člověk nepožádá do pěti let po skončení kalendářního roku, ve kterém přeplatek vznikl. Pro pracující seniory, kteří slevu dosud neřešili, proto dává smysl nejprve zkontrolovat výplatní pásku a ověřit, zda je zvýhodnění skutečně uplatňováno.