Podpora v nezaměstnanosti v roce 2026 dosáhne až 38 537 Kč. O peníze ale můžete přijít kvůli jedné chybě

Podpora v nezaměstnanosti je od roku 2026 výrazně vyšší než dřív. Maximální částku ale dostanou jen lidé s dostatečně vysokým předchozím výdělkem a nárok může zaniknout i kvůli porušení pravidel evidence.

Nejvyšší podpora v nezaměstnanosti v roce 2026 činí 38 537 korun měsíčně. Neznamená to ale, že na takovou částku dosáhne každý, kdo přijde o práci. Podpora se počítá z předchozího čistého výdělku nebo u OSVČ z vyměřovacího základu a strop jen omezuje maximální možnou výplatu.

Změna platí už pro žádosti podané v roce 2026. Vyšší je hlavně začátek podpůrčí doby, kdy stát vyplácí 80 procent předchozího čistého příjmu. Důležité je také to, že aktuální pravidla už nerozlišují nižší podporu jen proto, že člověk odešel dohodou nebo sám podal výpověď bez vážného důvodu.

Kdo má na podporu nárok

Samotná evidence na Úřadu práce nestačí. O podporu musí člověk zvlášť požádat a musí splnit podmínku předchozí práce. Zákon vyžaduje alespoň 12 měsíců důchodového pojištění v posledních dvou letech. Typicky jde o zaměstnání, ze kterého se odvádělo sociální pojištění, případně o samostatnou výdělečnou činnost.

Nárok nevzniká lidem, kteří ke dni přiznání podpory pobírají starobní důchod. Problémem může být také situace, kdy zaměstnavatel v posledních šesti měsících ukončil pracovní vztah kvůli zvlášť hrubému porušení pracovních povinností. U opakované nezaměstnanosti se navíc zkoumá, zda člověk po předchozím čerpání podpory znovu získal potřebnou dobu pojištění.

První měsíce jsou nově nejvýhodnější

Výše podpory se v roce 2026 liší podle věku a podle toho, v jaké části podpůrčí doby se uchazeč nachází. U lidí do 52 let činí podpora první dva měsíce 80 procent předchozího čistého výdělku, další dva měsíce 50 procent a poslední měsíc 40 procent.

U uchazečů starších než 52 let je první období delší. První tři měsíce dostávají 80 procent, další tři měsíce 50 procent a po zbytek podpůrčí doby 40 procent. Stejný strop 38 537 korun měsíčně platí pro podporu v nezaměstnanosti i pro podporu při rekvalifikaci.

Modelově: člověk do 52 let s předchozím čistým výdělkem 35 000 korun dostane první dva měsíce 28 000 korun, třetí a čtvrtý měsíc 17 500 korun a poslední měsíc 14 000 korun. Pokud měl čistý příjem například 60 000 korun, 80 procent by vycházelo na 48 000 korun, úřad ale vyplatí nejvýše zákonný strop.

Délka podpory závisí na věku v den žádosti

Podpora se nevyplácí neomezeně. Rozhoduje věk dosažený v den podání žádosti. Lidé do 52 let ji mohou pobírat 5 měsíců, lidé nad 52 do 57 let 8 měsíců a uchazeči starší než 57 let až 11 měsíců.

Evidence na Úřadu práce může trvat i déle než samotná výplata podpory. Po dobu evidence je člověk státním pojištěncem pro zdravotní pojištění, musí ale plnit povinnosti uchazeče. Evidence bez podpory se také může započítávat pro důchod jen omezeně, proto je u lidí v předdůchodovém věku dobré hlídat si konkrétní dopad na dobu pojištění.

Třídenní lhůta chrání návaznost pojištění

Zákon lidem neukládá, že se musí přihlásit na Úřad práce hned první den po skončení zaměstnání. Pokud ale chtějí, aby evidence a podpora navazovaly bez mezery, měli by žádost podat nejpozději do tří pracovních dnů po skončení práce. Při pozdějším podání vzniká evidence až ode dne žádosti a mezidobí je nutné řešit i kvůli zdravotnímu pojištění.

Žádost lze podat online přes klientskou zónu Jenda, k přihlášení slouží například bankovní identita, eObčanka nebo datová schránka. Kdo jde osobně na pobočku, měl by mít občanský průkaz, doklad o skončení zaměstnání a potvrzení o průměrném čistém výdělku. U OSVČ se dokládá vyměřovací základ.

Přivýdělek musíte nahlásit předem

Častá chyba se týká přivýdělku. Uchazeč může mít takzvané nekolidující zaměstnání, například pracovní poměr nebo DPČ, pokud měsíční výdělek nepřesáhne polovinu minimální mzdy. V roce 2026 jde o 11 200 korun. Výkon práce je nutné Úřadu práce oznámit bez ohledu na výši odměny, a to nejpozději v den nástupu.

Dohoda o provedení práce je v evidenci riziková. Pokud práce odporuje pravidlům evidence nebo ji člověk nenahlásí, může úřad uchazeče vyřadit. Tím zaniká i nárok na podporu a nová evidence po sankčním vyřazení bývá možná až po uplynutí stanovené doby. Nejbezpečnější je proto každý přivýdělek řešit s úřadem ještě před podpisem dohody nebo nástupem do práce.