Podnikatelé mohou v srpnu snížit zálohu na 4 230 Kč: Peníze zaplacené navíc se jim neztratí

Část podnikatelů v paušálním režimu nemusí v srpnu posílat celou pravidelnou zálohu. Pokud spadají do prvního pásma a dosud nevyužili přeplatek vzniklý za první polovinu roku, mohou srpnovou platbu snížit z 9 162 na 4 230 korun. Peníze přitom nepropadnou ani těm, kteří této možnosti nyní nevyužijí.

Podnikatelé v prvním pásmu paušálního režimu zažívají letos poněkud nezvyklou situaci. Na začátku roku platili vyšší částku, pozdější změna pravidel ale snížila odvody na důchodové pojištění zpětně už od ledna. Výsledkem je nejen nižší měsíční platba od července, ale také několikatisícový přeplatek. Právě ten lze nyní využít při srpnové záloze.

Srpnová platba může klesnout na 4 230 korun

Od července 2026 činí standardní měsíční paušální záloha v prvním pásmu 9 162 Kč. Do června přitom podnikatelé platili 9 984 Kč měsíčně. Rozdíl představuje 822 korun za každý měsíc a protože se změna vztahuje zpětně na období od ledna do června, vznikl dotčeným poplatníkům celkový přeplatek 4 932 Kč.

Právě tady vzniká částka 4 230 korun, která může na první pohled působit jako další změna záloh. Ve skutečnosti jde o jednoduchý výpočet. Od běžné červencové a srpnové zálohy 9 162 Kč se odečte přeplatek 4 932 Kč. Výsledkem je jednorázová platba 4 230 Kč.

Kdo tedy v červenci zaplatil celých 9 162 korun a přeplatek zatím nijak nevyužil, může stejný postup použít právě u srpnové zálohy splatné 20. srpna 2026. Finanční správa výslovně uvádí, že přeplatek nemusí být využit pouze v červenci, ale lze jím snížit i některou z dalších měsíčních záloh.

Neplatí to pro všechny OSVČ

Tady je potřeba dát pozor na jednu zásadní věc. Částka 4 230 Kč není novou univerzální zálohou pro živnostníky. Týká se poplatníků v prvním pásmu paušálního režimu, kterým vznikl přeplatek za leden až červen a kteří jej dosud nepoužili.

Pokud už podnikatel například červencovou platbu snížil na 4 230 korun, přeplatek tím využil a v srpnu by měl opět počítat se standardní částkou 9 162 Kč. Stejně tak se toto pravidlo nedá zaměňovat se změnou minimálních záloh na sociální pojištění u lidí, kteří v paušálním režimu nejsou.

Právě u běžných OSVČ se přeplatek řeší odlišně. Podrobně jsme popisovali, komu se po snížení minimálních záloh skutečně mohou vrátit tisíce korun a proč částka není u všech stejná.

Přeplatek se neztratí ani po srpnu

Z našeho pohledu je nejdůležitější právě toto. Není nutné za každou cenu stihnout využít přeplatek v srpnu. Finanční správa umožňuje jeho započtení i proti některé další paušální záloze do konce roku 2026. Kdo má například nastavený trvalý příkaz a nechce ho před srpnovou splatností měnit, nepřichází automaticky o téměř pět tisíc korun.

Pokud podnikatel možnost započtení během roku vůbec nevyužije, může po skončení zdaňovacího období požádat správce daně o vrácení přeplatku. Peníze tedy nezanikají jen proto, že člověk dál posílá plnou měsíční částku.

Praktické je proto před srpnovou úhradou nejprve zkontrolovat, kolik bylo skutečně zaplaceno v červenci a zda už nebyl přeplatek využit. U trvalého příkazu je navíc potřeba hlídat, aby se z jednorázově snížené částky 4 230 korun nestala omylem platba nastavená i na další měsíce. Od další zálohy se totiž standardně vrací částka 9 162 Kč.

Pro podnikatele v prvním pásmu tak nejde o nový bonus od státu, ale o praktický způsob, jak dostat zpět peníze, které během první poloviny roku zaplatili navíc kvůli zpětné změně pravidel.