Velká pomoc pro české řidiče. Vláda se rozhodla zastropovat ceny pohonných hmot, tady je přehled změn
Vláda i opozice v posledních dnech znovu otevřely otázku, jak brzdit zdražování benzinu a hlavně nafty. Ve hře jsou dvě cesty, které by řidiči pocítili rychle, tedy omezení marží čerpacích stanic a dočasné snížení spotřební daně. Jisté ale zatím není ani jedno. Politici mluví o možném zásahu, ministerstvo situaci sleduje a část ekonomů zároveň varuje, že jednoduché řešení může přinést i vedlejší škody.
Ceny pohonných hmot v Česku dál rostou a kvůli válečnému konfliktu na Blízkém východě se dostaly na mimořádně vysoké hodnoty. Průměrná cena nafty se už blíží hranici 50 korun za litr. Vláda proto po čtvrtečním mimořádném jednání představila soubor opatření, jimiž chce další zdražování omezit.
Nově by čerpací stanice měly prodávat benzin i naftu pouze s maximální povolenou marží stanovenou státem. Ministerstvo financí má zároveň určovat také nejvyšší možnou prodejní cenu paliv. Od kdy by tato opatření měla začít platit a podle čeho se bude maximální cena počítat?
Co se teď skutečně řeší
Premiér Andrej Babiš na konci března veřejně připustil, že chce s ministerstvem financí řešit zastropování marží čerpacích stanic. Podle jeho vyjádření už kabinet nechce opakovat přímé zastropování konečných cen, o kterém se mluvilo dříve, ale spíš omezit prostor pro vysoké obchodní přirážky. Zároveň připustil, že pokud by to nestačilo, mohla by přijít na řadu i spotřební daň.
Podobně po jednání vlády zaznělo, že kabinet vedle uvolnění ropy ze státních rezerv zvažuje také zastropování marží a snížení spotřební daně z benzinu a nafty. O konkrétní podobě se mělo jednat na dalším zasedání vlády. To je důležitý detail. Návrh tedy existuje na politické úrovni, ale ještě z něj nevzniklo finální a schválené opatření.
U spotřební daně je situace o něco konkrétnější. V Poslanecké sněmovně byl v březnu 2026 předložen návrh na dočasné snížení spotřební daně z bezolovnatého benzinu i motorové nafty o 1,70 Kč na litr, a to od 1. května 2026 do 31. srpna 2026. Po tomto datu by se sazby měly vrátit na původní úroveň.
Proč se to navrhuje
Důvod je jednoduchý. Nafta i benzin v posledních týdnech výrazně zdražily a největší tlak je právě u nafty. Podle údajů citovaných Českým rozhlasem zdražila nafta od začátku ropné krize v průměru asi o 15 korun na litr a dostala se téměř na 48 korun. Analytik Purple Trading Petr Lajsek navíc upozornil, že tehdy nic nenasvědčovalo rychlému zlevnění a nafta mohla atakovat i hranici 50 korun za litr.
V důvodové zprávě k návrhu na snížení daně se uvádí, že cílem je reagovat na rychlé zdražení pohonných hmot způsobené napětím na ropném trhu a ulevit domácnostem, dopravcům i firmám, kterým rostou provozní náklady. Jinými slovy, stát se snaží alespoň část cenového šoku zmírnit.
Politický tlak je pochopitelný. Dražší nafta se nepromítá jen do účtenky na stojanu. Zasahuje i ceny dopravy, rozvozů, stavebních prací, zemědělství nebo služeb, které jezdí autem každý den. Když zdraží provoz dodávek, kamionů a firemních aut, postupně to dopadá i na běžné spotřebitele v cenách zboží a služeb.
Koho by se změna týkala
Na první pohled všech řidičů. Nejvíc by ale opatření pocítili lidé, kteří tankují často a ve velkých objemech. Typicky jde o dojíždějící zaměstnance, živnostníky s dodávkami, kurýry, taxislužby, malé firmy s vozovým parkem nebo dopravce. U benzinu by šlo hlavně o domácnosti a běžné motoristy. U nafty by dopad byl výrazný i pro podnikání.
Modelově to lze ukázat jednoduše. Řidič osobního dieselu, který měsíčně natankuje 120 litrů, by při plném promítnutí snížení daně o 1,70 Kč na litr ušetřil asi 204 korun za měsíc. Menší firma se spotřebou 1000 litrů nafty měsíčně by se dostala na úsporu kolem 1700 korun. U kamionové dopravy nebo stavebních firem by částky byly ještě znatelnější.
Je ale fér dodat jednu podstatnou věc. To, že stát sníží daň o 1,70 Kč na litr, ještě automaticky neznamená, že přesně o 1,70 Kč klesne cena na stojanu. Záleží na tom, jak se mezitím vyvine cena ropy, kurz koruny a také obchodní politika rafinerií, distributorů a samotných pump.
Co by udělalo zastropování marží
Zastropování marží není totéž co zastropování ceny. Stát by v takovém případě neřekl, že litr nafty musí stát například maximálně 45 korun. Místo toho by omezil, jak vysokou obchodní přirážku si mohou v řetězci nechat prodejci. Cílem je zabránit tomu, aby někdo využil krizové situace a navyšoval ceny víc, než odpovídá nákladům.
Ministerstvo financí už v březnu zveřejnilo výsledky monitoringu marží čerpacích stanic. Podle něj od začátku sledování marže spíš klesaly. K 15. březnu byla průměrná indikativní hrubá marže u benzinu Natural 95 na úrovni 2,07 koruny na litr a u nafty 0,84 koruny na litr. Resort zároveň tvrdí, že po jeho slovní intervenci marže od oznámení kontrol dokonce poklesly.
Právě tady je vidět hlavní spor. Pokud jsou marže už teď relativně nízké, prostor pro zlevnění přes jejich administrativní omezení nemusí být velký. Jinak řečeno, pokud cena roste hlavně kvůli drahé ropě a situaci na světových trzích, samotné seškrcení marží nemusí přinést velkou úlevu.
Kdy se na změny můžeme připravit?
Podle dosavadních informací by změny měly začít platit od středy 8. dubna. Vláda chce nově nastavit marži u pohonných hmot na 2,50 koruny za litr. Ještě na začátku týdne přitom kabinet uváděl, že právě tato částka má být maximem pouze u benzinu, zatímco u nafty se původně počítalo až s možnou hranicí 3,50 koruny na litr. Nakonec se ale podle všeho přiklání k jednotné výši.
Součástí připravovaného balíčku má být také snížení spotřební daně. Ta by měla klesnout o 2,35 koruny včetně DPH, a to až na nejnižší možnou hranici, kterou ještě dovolují pravidla Evropské unie. Právě evropská směrnice totiž stanovuje minimální sazby, pod které členské státy nesmějí jít. U benzinu jde o 0,359 eura za litr, tedy přibližně 9,10 koruny, u nafty pak o 0,330 eura za litr, což odpovídá zhruba 8,40 koruny.
Podle odborníků má jít o jeden z nejsilnějších zásahů do cen pohonných hmot za poslední dobu. „Pokud vláda opatření skutečně prosadí v navržené podobě, motoristé by se mohli dočkat citelného zlevnění. Zároveň ale bude záležet na tom, jak rychle se změny promítnou do koncových cen u čerpacích stanic,“ uvedl ekonom ve spolupráci s redakcí ByznysTrendy.cz.