Konec televizních poplatků se blíží. Spor o ČT už není jen o 150 korunách měsíčně
Vláda chce zrušit koncesionářské poplatky a převést financování České televize a Českého rozhlasu pod státní rozpočet. Pro domácnosti by to znamenalo konec přímé platby, pro veřejnoprávní média ale nejistotu a obavy z politického vlivu.
Televizní a rozhlasové poplatky se mají stát jedním z největších politických střetů letošního roku. Vláda slibuje domácnostem úlevu, protože chce zrušit pravidelnou platbu za Českou televizi a Český rozhlas. Jenže za jednoduchou větou o konci poplatků se skrývá mnohem složitější otázka: kdo bude veřejnoprávní média platit, v jaké výši a jak silnou kontrolu nad nimi tím stát získá.
Dnes domácnosti platí od května 2025 za Českou televizi 150 korun měsíčně a za Český rozhlas 55 korun měsíčně. Celkem jde o 205 korun měsíčně, pokud se jich týkají obě platby. Koalice ANO, SPD a Motoristů chce tento model nahradit financováním ze státního rozpočtu, podle dosavadních plánů od roku 2027.
Ministerstvo se setkává s kritikou
Ministerstvo kultury po kritice původního návrhu připravuje užší variantu, která se má soustředit hlavně na samotný převod peněz z poplatků na rozpočet. Právě částky jsou jádrem sporu. Původní návrh ministra kultury Oty Klempíře počítal s tím, že Česká televize dostane příští rok ze státního rozpočtu 5,74 miliardy korun, zatímco letos čeká z poplatků 6,73 miliardy.
Český rozhlas měl získat 2,07 miliardy korun, přestože z poplatků počítá s 2,48 miliardy. Pro diváka to může znít jako vzdálená rozpočtová debata, v praxi by ale nižší příjmy mohly znamenat škrty v pořadech, regionech, sportu, dětské tvorbě nebo zpravodajství při mimořádných událostech.
Napětí už přerostlo v protesty zaměstnanců. Pracovníci ČT a Českého rozhlasu se oblékli do černé a televize plánuje na 22. června výstražnou stávku. Vedení České televize podle dostupných informací protestu bránit nebude.
Cílem není ovlivnit nezávislost médií
Veřejnost přitom téma vnímá citlivě: průzkum agentury Ressolution pro ČT a ČRo ukázal, že 64 procent lidí považuje veřejnoprávní média za klíčový zdroj informací v krizích, 54 procent je vnímá jako nenahraditelnou alternativu komerčních médií a 47 procent vidí v původním Klempířově návrhu ohrožení jejich nezávislosti.
Pro běžné domácnosti zatím platí jednoduché pravidlo. Dokud se zákon nezmění, povinnost hradit televizní a rozhlasový poplatek trvá. Pokud poplatky skutečně skončí, lidem může z rozpočtu zmizet přímá měsíční platba.
Neznamená to ale, že vysílání bude zdarma. Peníze půjdou ze státního rozpočtu, tedy nepřímo z veřejných příjmů. Rozhodující proto bude, zda nový zákon nastaví pevné částky, jasné termíny vyplácení, ochranu před každoročním politickým tlakem a takovou valorizaci, která zabrání postupnému vysychání rozpočtu obou médií.