Dopis od Českého rozhlasu není formalita. Bez odpovědi může přijít sankce 5 tisíc korun

Některým lidem chodí poštou výzva od Českého rozhlasu kvůli rozhlasovému poplatku. Kdo ji bez reakce odloží, může se dostat do problémů. Zákon totiž počítá s třicetidenní lhůtou i s přirážkou 5 000 korun. Jak zjistila redakce byznystrendy.cz, mnoho lidí netuší, do jakých problémů se může dostat.

Obálku od Českého rozhlasu se nevyplácí přejít mávnutím ruky. Pokud jde o výzvu k rozhlasovému poplatku a člověk na ni včas nereaguje, může vedle doplatku narazit i na zákonnou přirážku 5 000 korun. Zmatek kolem koncesionářských poplatků je teď v Česku velký. Mluví se o jejich budoucnosti, o možných úlevách pro část seniorů i o dalších změnách. To ale nic nemění na tom, že současná pravidla dál platí. A právě v téhle nejistotě může nenápadný dopis skončit v koši, i když by se měl řešit hned.

Nejde o informaci, ale o výzvu

Dopis, který některým domácnostem přichází od Českého rozhlasu, nemusí být jen běžné sdělení. Často jde o výzvu určenou odběrateli elektřiny, který není vedený v evidenci poplatníků. Český rozhlas na svém webu uvádí, že v takové situaci vzniká povinnost odpovědět do 30 dnů písemným čestným prohlášením.

To je podstatný detail. Kdo dopis odloží s tím, že se ho netýká, může si problém zbytečně prodražit. Zákon totiž počítá s tím, že pokud oslovený odběratel elektřiny ve lhůtě neoznámí, že poplatníkem není, pohlíží se na něj jako na poplatníka.

Právě tady lidé chybují nejčastěji. Mnozí mají za to, že rozhlasový poplatek se týká jen těch, kdo mají klasické rádio a pravidelně ho poslouchají. Jenže povinnost není navázaná na to, jestli člověk poslouchá vysílání každý den. Rozhodující je, zda vlastní, drží nebo používá zařízení, které zákon považuje za rozhlasový přijímač.

Český rozhlas mezi běžné příklady řadí nejen rádio nebo radiobudík, ale také autorádio, televizor, mobilní telefon, počítač, notebook nebo tablet. V praxi tedy nestačí argument, že v obýváku nestojí staré tranzistorové rádio. U řady domácností může povinnost vzniknout i kvůli zařízení, které lidé používají úplně běžně každý den.

Kolik se platí a co hrozí při nečinnosti

Měsíční rozhlasový poplatek pro domácnosti činí od 1. května 2025 částku 55 korun. Za jednu domácnost se přitom platí jen jednou, bez ohledu na počet zařízení nebo členů domácnosti. Poplatek se váže k osobě poplatníka, ne k bytu nebo k odběrnému místu elektřiny.

Samotná částka nevypadá dramaticky. Pro lidi s napjatým rozpočtem ale může být citelné už to, že jde o další pravidelný výdaj. A ještě větší problém nastává ve chvíli, kdy člověk nereaguje na výzvu. Český rozhlas upozorňuje, že při nesplnění oznamovací povinnosti může předepsat zákonnou přirážku 5 000 korun. Vedle toho může požadovat i dlužné poplatky.

V běžném životě to znamená jediné: chyba nemusí být v tom, že člověk poplatek neplatil úmyslně. Problém často vznikne prostě tím, že dopis zůstane bez odpovědi. A právě to je zbytečné, protože řada situací se dá vysvětlit nebo doložit včas.

Ne každý musí platit, ale je potřeba to doložit

Neplatí, že by rozhlasový poplatek musel odvádět každý bez výjimky. Zákon zná i osvobození. Český rozhlas na svém webu uvádí, že se může týkat například domácností s velmi nízkými příjmy. U sociálního osvobození ale nestačí jen tvrdit, že člověk vychází s penězi těžko. Nárok je nutné uplatnit a doložit splnění podmínek.

To je důležité hlavně pro seniory, kteří žijí sami a hospodaří jen z důchodu. Pokud mají pocit, že by mohli splnit podmínky pro osvobození, neměli by dopis odkládat. Právě naopak. Je potřeba využít ho k tomu, aby svou situaci Českému rozhlasu včas vysvětlili a doložili potřebné podklady.

Téma je citlivé i proto, že kolem poplatků panuje nejistota. Na jedné straně se mluví o širších změnách systému, na druhé straně o možné úlevě pro část důchodců. Ke dni 18. dubna 2026 ale z dostupných oficiálních podkladů neplyne, že by povinnost pro běžné domácnosti už skončila. Dokud změna skutečně neprojde legislativou a nezačne platit, je nutné řídit se současnými pravidly.

Právě to může být zdrojem omylů. Někdo si dopis vyloží jako informaci o chystaném konci poplatků a dál se jím nezabývá. Jenže výzva k doložení skutečností je něco jiného než politický slib nebo návrh zákona, o kterém se teprve jedná.

Co udělat, když dopis přijde

Postup není složitý, ale neměl by se odkládat. Nejdřív je potřeba zjistit, o jaký typ dopisu jde a jaká lhůta v něm běží. Pokud je to výzva k rozhlasovému poplatku, je nutné reagovat do 30 dnů. Kdo poplatníkem je, měl by řešit přihlášení a úhradu. Kdo se domnívá, že poplatníkem není nebo má nárok na osvobození, měl by to písemně oznámit a doložit.

• zkontrolovat, kdo dopis poslal a čeho se týká
• ohlídat si třicetidenní lhůtu pro odpověď
• písemně vysvětlit svou situaci a případně přiložit potřebné doklady
• nenechat věc bez reakce jen proto, že si člověk myslí, že jde o omyl

U podobných zásilek se vyplatí obezřetnost. Ne kvůli panice, ale kvůli vlastní peněžence. Rozhlasový poplatek je sice relativně malá měsíční částka, jenže ignorovaná výzva může během krátké doby vyrůst v mnohem dražší problém.