Starobní důchod se mění. Samotná státní penze nemusí stačit, rozhodnou roky pojištění i další reforma

Důchodové sliby znějí lákavě, ale pro budoucí seniory je klíčové hlavně to, co mají skutečně evidované u státu. Výše penze nebude záviset jen na politických změnách, ale také na odpracovaných letech, výdělcích a včasné kontrole údajů. Jak zjistila redakce ByznysTrendy.cz, mnoho seniorů vůbec netuší, co výši jejich penze ovlivňuje.
Starobní důchod v Česku stojí na dvou základních podmínkách: člověk musí dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu pojištění. U lidí, kteří dosáhli důchodového věku po roce 2018, jde standardně o 35 let pojištění. Pokud tato podmínka chybí, mohou existovat náhradní cesty, například 30 let pojištění bez náhradních dob, ale vždy záleží na konkrétním průběhu pracovního života. Právě tady vzniká časté riziko: lidé se soustředí na věk odchodu, ale neověří si, zda jim v evidenci nechybí práce, podnikání, péče nebo studium, které může mít na výpočet vliv.
Od ledna 2026 se průměrný starobní důchod podle MPSV zvýšil o 668 korun a dosáhl hodnoty 21 839 korun měsíčně. Valorizace se skládala z navýšení základní výměry o 240 korun a růstu procentní výměry o 2,6 procenta. To ale neznamená, že každý senior dostal stejnou částku. Čím vyšší má člověk procentní výměru, tím výrazněji se mu valorizace projeví. Dva lidé se stejným věkem tak mohou mít po zvýšení rozdílný důchod i rozdílný nárůst.
Změna důchodů je téměř scvhálena
Velkým politickým tématem zůstává důchodový věk. Platná pravidla počítají u pojištěnců narozených po roce 1988 s hranicí 67 let. Současný ministr práce Aleš Juchelka ale oznámil přípravu novely, která má věk znovu zastropovat na 65 letech, vrátit do valorizací polovinu růstu reálných mezd místo třetiny a více motivovat seniory k práci v penzi. Opozice varuje, že nižší strop může zvýšit budoucí schodky systému a náklady přenést na dnešní třicátníky a čtyřicátníky.
Připravované změny mají od roku 2027 přinést také věkové valorizace. Podle návrhu by se důchody zvyšovaly od 80 let každých pět let o 500 korun, při dosažení 100 let o 1 000 korun. Kumulovaně by tak navýšení mohlo dosáhnout až 3 000 korun. Pracujícím starobním důchodcům se má důchod po roce práce zvýšit o 1,5 procenta procentní výměry. U penze 20 000 korun by podle modelu ministerstva šlo zhruba o 226,50 koruny měsíčně navíc.
Pro běžného člověka z toho plyne jednoduchý závěr. Nikdo by se neměl spoléhat jen na budoucí sliby a začít důchod řešit s předstihem. Žádost lze podat nejdříve čtyři měsíce před požadovaným datem přiznání a dá se vyřídit i online přes ePortál ČSSZ s elektronickou identifikací. Ještě předtím se ale vyplatí zkontrolovat evidované doby pojištění a chybějící doklady doplnit. U starobního důchodu totiž často nerozhoduje poslední měsíc před odchodem, ale celý pracovní život.