Slovenským seniorům se od ledna zvýší penze výrazněji. Rozdíl proti Česku ukazuje jediný výpočet

Lednové zvýšení důchodů v roce 2027 přinese českým a slovenským seniorům rozdílné částky. Na Slovensku má řádná valorizace zvýšit vyplácené penze o 3,5 procenta, zatímco v Česku se zvýší pevná základní část a procentní složka jen mírně. Průměrný slovenský důchod se tak může zvednout přibližně o 26 eur měsíčně, český přibližně o tři stovky korun. Rozdíl nevychází z jednorázového rozhodnutí, ale z odlišných pravidel obou důchodových systémů.

Dvě sousední země, které měly před rozdělením společné důchodové základy, dnes používají pro pravidelné zvyšování penzí rozdílné mechanismy. Pro příjemce je přitom důležité nejen to, kolik peněz dostanou od ledna navíc, ale také jakým způsobem se růst rozděluje mezi nižší a vyšší důchody. Slovenský systém pro danou valorizaci zvyšuje vyplácenou částku stejným procentem. Český mechanismus odděluje základní výměru, shodnou pro všechny příjemce daného druhu důchodu, od procentní výměry odvozené od dřívějších příjmů a pojištění. Výsledek je proto u jednotlivých penzistů odlišný nejen v korunách, ale i v relativním zvýšení.

Na Slovensku rozhoduje procento z celé penze

Pro slovenskou valorizaci od ledna 2027 je rozhodná důchodcovská inflace za prvních devět měsíců roku 2026. Vypočtená hodnota dosahuje 3,5 procenta. Pokud senior pobírá například 700 eur, zvýšení při tomto procentu představuje 24,50 eura, takže po valorizaci vychází částka na 724,50 eura. U penze 900 eur je přírůstek 31,50 eura a nový důchod dosahuje 931,50 eura. Vyšší původní důchod tedy vede i k vyššímu absolutnímu navýšení. Výpočet v tomto srovnání nezahrnuje případné jiné samostatné dávky ani zvláštní individuální okolnosti.

Pojem důchodcovská inflace přitom neznamená zdražování jedné konkrétní položky. Vychází ze spotřebního koše, který odpovídá výdajům domácností seniorů. V jejich rozpočtech mohou mít výraznou váhu potraviny, energie, náklady na bydlení nebo léčiva. Vývoj cen v těchto kategoriích se nemusí shodovat s celkovým růstem spotřebitelských cen. Zvolený ukazatel tak může v určitém roce vést k jinému zvýšení důchodů než obecná inflace, a právě to se promítá do lednového přepočtu.

V Česku dostanou všichni stejný základní přírůstek

Český valorizační mechanismus pro leden 2027 počítá se zvýšením základní výměry o 270 korun na 5 170 korun. Procentní výměra se má zároveň zvýšit o 0,2 procenta. U člověka, jehož celková penze byla před valorizací 20 000 korun, představuje dosavadní základní výměra 4 900 korun a procentní složka 15 100 korun. K pevnému zvýšení 270 korun se proto připočte ještě přibližně 30 korun, což dává celkový přírůstek okolo 300 korun. Jde o ilustrativní výpočet bez zvláštních součástí penze, zaokrouhlování a individuálních úprav.

Procentně si při takovém rozdělení mohou polepšit více lidé s nižšími důchody. Stejných 270 korun totiž představuje výraznější díl z menší penze než z vysoké. Na Slovensku naopak získá senior s vyšší důchodovou částkou vyšší nominální navýšení, protože se stejné procento uplatňuje na vyšší základ. Srovnání dvou průměrných penzí proto neříká, že každý slovenský senior dostane přesně dvojnásobek přídavku konkrétního českého seniora. Ukazuje pouze odlišný výsledek dvou valorizačních metod v daném období.

Předčasné důchody mají ještě další zvláštnosti

Důležitou výjimku představují české předčasné starobní důchody. Pokud příjemce do konce roku 2026 ještě nedosáhl řádného důchodového věku, zákonné podmínky omezují valorizaci procentní výměry. Takovému člověku se při pravidelné valorizaci zvyšuje jen základní složka. Na Slovensku se předčasné penze valorizují odlišně. Při čtení obecných tabulek je proto vždy třeba vědět, zda se vztahují na řádný starobní důchod, invalidní důchod, pozůstalostní dávku nebo předčasnou penzi.

Porovnávání obou zemí komplikuje rovněž fakt, že průměrný důchod odráží jiné rozložení příjmů a jinou historii pracovních kariér. Nelze tedy vzít pouze průměrnou částku a z jejího růstu usuzovat na situaci každého člověka. Senior s velmi nízkou českou penzí může mít odlišný procentní přírůstek než člověk, který pobírá výrazně nadprůměrnou částku. Stejně tak slovenský příjemce s důchodem 500 eur nezíská v absolutním vyjádření tolik jako ten s penzí 1 000 eur, ačkoli procentní zvýšení bude totožné. Při rodinném plánování je proto výhodnější pracovat s přesnou částkou posledního výměru a s vlastními pravidelnými náklady.

Samotná valorizace navíc neurčuje životní úroveň. O tom, co si senior za zvýšenou dávku skutečně pořídí, rozhodují ceny bydlení, služeb, potravin a zdravotních potřeb v místě, kde žije. Údaj o růstu v korunách získaný přepočtem eur rovněž závisí na použitém směnném kurzu. Pro české příjemce je proto nejpraktičtější zaměřit se na vlastní rozpis základní a procentní výměry a předběžně si spočítat, jak se v lednu změní jejich konkrétní měsíční částka.