Byznys Trendy

Práce na živnost místo smlouvy může dostat nová pravidla. Změna vyvolala spor o ochranu zaměstnanců

Kurýr si v kavárně čte smluvní dokumenty, vedle má telefon a pracovní batoh.
Ilustrační obrázek.
Zdroj: generováno chatGPT

Pravidla, podle nichž se rozlišuje zaměstnání od samostatného podnikání, se mohou změnit. Návrh spojený s úpravou práce zprostředkované digitálními platformami zasahuje také do definice závislé práce. Jeho podporovatelé očekávají větší flexibilitu, kritici ale varují, že nové znění může usnadnit nahrazování běžných pracovních smluv spoluprací na živnostenský list. Předloha prošla v polovině října 2026 prvním čtením, nejde tedy o pravidlo, které už platí.

Rozdíl mezi zaměstnancem a samostatně výdělečně činnou osobou se v praxi nepozná jen podle názvu smlouvy. Důležitý je skutečný způsob práce, její organizace, osobní podřízenost, způsob zadávání úkolů a odpovědnost za podnikatelské riziko. Právě tyto znaky zákon používá k posouzení, zda někdo vykonává závislou práci. Pokud člověk fakticky funguje jako zaměstnanec, ale odměnu fakturuje na živnost, může jít o nepřípustné zastírání pracovního vztahu. Sporná novela otevírá otázku, jestli nové formulace hranici zpřesní, nebo ji v některých případech posunou.

Proč se mění pravidla pro digitální platformy

Původním impulzem je rostoucí počet lidí, kteří získávají zakázky prostřednictvím aplikací a internetových služeb. Typickým příkladem jsou rozvozové služby nebo přeprava osob, ale digitální způsob přidělování práce se postupně objevuje také v dalších oborech. Takový pracovník může mít skutečnou podnikatelskou volnost, současně však může být výrazně závislý na pravidlech jediné platformy. Navenek vystupuje jako podnikatel, zatímco algoritmus může určovat přístup k zakázkám, způsob hodnocení i faktickou možnost vydělávat. Úprava proto řeší také přezkoumatelnost automatizovaných rozhodnutí a pravidla pro posuzování pracovního postavení.

Návrh vyvolává spor zejména tam, kde se mění zákonná definice závislé práce obecně. Pokud by nová formulace kladla důraz na jiné znaky než dosavadní výklad, mohlo by se změnit posuzování části spoluprací na živnost. Odpůrci upozorňují, že dopad nemusí zůstat omezen jen na řidiče nebo kurýry. Mohl by se projevit také v kancelářských profesích, službách či kreativních oborech, kde firmy a jednotlivci už dnes využívají kombinaci zaměstnanců a externích dodavatelů. Zastánci naopak tvrdí, že novela pouze vyjasní současně nejednoznačná pravidla.

Vyšší faktura není totéž jako vyšší čistý příjem

Pro některé pracovníky je podnikání lákavé především kvůli možnosti vyjednat vyšší odměnu, organizovat si čas a pracovat pro více klientů. Srovnání hrubé mzdy a měsíční fakturace ale samo o sobě neukáže, která varianta je finančně výhodnější. Zaměstnanec má zákonný nárok na placenou dovolenou a za splnění podmínek na další ochranu. Podnikatel si musí do své sazby promítnout volno, nemoc, administrativu, vybavení, neobsazené dny i vlastní odpovědnost za zakázku. Musí také zohlednit odvody a případné daně podle konkrétního režimu.

Riziko vzniká tehdy, když osoba formálně podniká, ale fakticky má jediného odběratele, pevně určené směny, podrobné pokyny a minimální možnost rozhodovat o způsobu práce. Není to automatický důkaz nelegálního vztahu, jednotlivé okolnosti se hodnotí v souvislostech. Současně ale není správné předpokládat, že pouhá živnostenská registrace či smlouva o dílo vyloučí pracovněprávní pravidla. Rozhodující má i nadále být skutečný obsah spolupráce, a právě o budoucí vymezení těchto podmínek se nyní vede politický a odborný spor.

Schválení vládou není konec legislativního procesu

Samostatně je třeba sledovat dopad na podnikatele, kteří skutečně rozhodují o organizaci práce. Pokud externí dodavatel pracuje pro více zákazníků, používá vlastní prostředky, stanovuje ceny a nese podnikatelské riziko, jeho situace může být odlišná od osoby, která denně plní pokyny jediného zadavatele. Ani jednotlivé kritérium však nelze vytrhnout z kontextu. Přesnější právní vymezení by mohlo omezit nejistotu pro poctivé samostatné podnikatele, zároveň ale nesmí vytvářet snadnou cestu k obejití zaměstnanecké ochrany. Právě posouzení skutečné míry samostatnosti zůstává pro budoucí uplatňování pravidel zásadní.

V polovině října poslanci návrh propustili do dalšího projednávání. To ještě neznamená, že jeho aktuální znění začne bez dalších úprav platit. Změnit ho mohou pozměňovací návrhy, další hlasování i navazující legislativní kroky. Pro podnikatele ani firmy proto zatím nevzniká oprávnění přestavět zaměstnanecké vztahy na fakturaci pouze s odkazem na plánovanou novelu. Pokud se dosavadní spolupráce nachází na hraně závislé práce, je vhodné posoudit skutečné nastavení práce, nikoliv spoléhat na titulek o údajné legalizaci švarcsystému.

Zdroje:

autorský text, MPSV, ČSSZ