Slovenský důchod může zkomplikovat pomoc s péčí. V Česku nově existuje cesta přes zvláštní žádost
Někteří lidé se slovenskou penzí žijící v Česku mohou od července dosáhnout na český příspěvek na péči. Musí však projít zvláštním posouzením odstranění tvrdosti zákona. Samotný důchod ze Slovenska ani potřeba pomoci ještě automatický nárok nezakládají.
Člověk může žít blízko své rodiny v Česku, potřebovat pomoc s každodenními činnostmi a přesto narazit na pravidla přeshraničního sociálního zabezpečení. Právě takovou mezeru má nový postup pomoci řešit. Není určen k plošnému přiznání dávky všem příjemcům slovenské penze. Směřuje k situacím, kdy člověku kvůli souběhu pravidel chybí odpovídající pomoc z obou zemí.
Nejdříve se posuzuje zvláštní překážka
Od 1. července 2026 umožňuje zákon o sociálních službách krajské pobočce Úřadu práce odstranit tvrdost vyplývající z evropských koordinačních pravidel. Podle § 4 odst. 4 je k tomu potřeba odůvodněná písemná žádost. Úřad zkoumá nepříznivou sociální situaci, bydliště na území České republiky a také to, zda žadatel nemá nárok na obdobnou dávku z jiného členského státu Evropské unie. Nejde o novou říjnovou změnu.
Důležitý je právě rozdíl mezi tím, že člověk žádné peníze nedostává, a tím, že na ně podle příslušných pravidel nemá nárok. Pouhé konstatování, že ze Slovenska nic nechodí, nemusí právní situaci vysvětlit. Může totiž chybět žádost, doklad nebo rozhodnutí. Smyslem zvláštního postupu je řešit skutečnou překážku, ne nahradit dávku, kterou lze při splnění podmínek získat jinde.
Ombudsman jako vhodný podklad uvádí předchozí rozhodnutí českých a slovenských orgánů. Z nich může být patrné, že česká dávka nebyla přiznána kvůli evropské koordinaci a slovenská obdobná pomoc nevznikla kvůli bydlišti v Česku. Současně je třeba doložit, že člověk v České republice skutečně žije. Nejde jen o to, kde má příbuzné nebo kam si nechává posílat korespondenci.
Rodina dokládá také svou skutečnou situaci
Při odstranění tvrdosti se neřeší pouze zdravotní stav. Podstatná je i nepříznivá sociální situace a dopad chybějící podpory. Úřad podle vysvětlení ombudsmana posuzuje finanční možnosti žadatele i jeho rodiny a to, zda lze péči dlouhodobě hradit z jiných zdrojů. Proto je užitečné v žádosti konkrétně vysvětlit, jaká pomoc chybí a jak ji domácnost dosud zajišťovala.
Kladné posouzení této zvláštní otázky ještě neurčuje stupeň závislosti ani výslednou částku. Následují podmínky běžného příspěvku, který je určen lidem odkázaným kvůli dlouhodobě nepříznivému zdravotnímu stavu na pomoc jiné osoby. Obvyklý průběh řízení přibližuje také postup při žádosti o příspěvek na péči. Zvláštní přeshraniční překážka tedy přidává další posouzení, nenahrazuje hodnocení potřebné pomoci.
Diagnóza sama neurčuje výši příspěvku
Při běžném řízení probíhá sociální šetření, které zjišťuje zvládání základních životních potřeb v přirozeném prostředí člověka. Zdravotní stav a závislost následně hodnotí příslušný posudkový orgán. O dávce rozhoduje Úřad práce. Ani vyšší věk, ani určitá diagnóza proto samy o sobě neznamenají automatické přidělení konkrétního stupně.
Rodině může pomoci popsat praktické potíže, například při osobní hygieně, oblékání nebo pohybu, místo aby zůstala jen u názvu onemocnění. Důležité je, s čím člověk potřebuje pomoc v běžném životě. Příspěvek zároveň není totéž jako zdravotní péče předepsaná lékařem. Rozdíl mezi těmito službami rozebírá i článek o domácí sestře a pomoci s hygienou.
Staré zamítnutí je podklad, ne nové rozhodnutí
Kdo už dříve neuspěl právě kvůli přeshraničním pravidlům, měl by si připravit původní rozhodnutí a obrátit se na Úřad práce s odůvodněnou žádostí o odstranění tvrdosti. Je vhodné výslovně vysvětlit, proč obdobná pomoc nenáleží z druhého státu. Z červencového zavedení postupu nelze automaticky dovozovat doplacení dávky za všechny předchozí měsíce. Konkrétní nárok, jeho počátek i výši musí úřad posoudit v příslušném řízení.