Pracující důchodci si můžou nechat přepočítat penzi. Za pár měsíců práce navíc dostanou trvale víc

Někteří lidé, kteří pobírali starobní důchod a zároveň dál pracovali, si ještě mohou nechat důchod přepočítat. Nejde ale o automatické navýšení. O peníze navíc je nutné požádat a od roku 2025 už pro novou práci platí jiný systém.
Pravidlo o navýšení starobního důchodu za každých 360 kalendářních dnů výdělečné činnosti se týkalo důchodců, kteří už pobírali starobní důchod a při něm dál pracovali v zaměstnání nebo podnikali tak, že jejich činnost zakládala účast na důchodovém pojištění.
Za každých získaných 360 dnů se jim procentní výměra důchodu mohla zvýšit o 0,4 % výpočtového základu. Podstatné je, že MPSV uvádí toto pravidlo jako platné jen do 31. prosince 2024. Od 1. ledna 2025 bylo nahrazeno slevou na sociálním pojištění ve výši 6,5 %, která pracujícím starobním důchodcům zvyšuje čistý příjem místo budoucího důchodu.
Přepočítat penzi si může nechat každý
To znamená, že kdo pracuje při důchodu až nyní, v roce 2026, už si za nově odpracovanou dobu nepřipisuje další zvýšení penze podle starého pravidla 0,4 % za 360 dnů. Nárok ale může být důležitý pro lidi, kteří takovou práci vykonávali ještě před koncem roku 2024 a o přepočet si dosud nepožádali.
Přepočet se totiž podle MPSV neprováděl automaticky. Důchodce musel podat žádost, jinak se jeho penze sama od sebe nezvýšila. Žádost se podává u příslušné okresní správy sociálního zabezpečení, v Praze u Pražské správy sociálního zabezpečení. Důležité je doložit období práce nebo podnikání, které se má do přepočtu započítat.
U zaměstnance má ČSSZ zpravidla údaje z evidenčních listů důchodového pojištění, u OSVČ se posuzuje doba, za kterou byla účast na důchodovém pojištění splněna. Pokud člověk pracoval dál i po získání dalších 360 dnů, mohl žádat opakovaně, vždy po dosažení dalšího celého započitatelného období.
Důležitý je počet odpracovaných měsíců
Konkrétní zvýšení není pro všechny stejné, protože se počítá z individuálního výpočtového základu, ze kterého byl starobní důchod stanoven. Jednoduchý příklad: pokud měl důchodce výpočtový základ 20 000 Kč, zvýšení za 360 započitatelných dnů práce při pobírání důchodu činilo 0,4 % z této částky, tedy 80 Kč měsíčně.
U výpočtového základu 25 000 Kč by šlo o 100 Kč měsíčně. Nejde tedy o procento z aktuální výše důchodu, ale z výpočtového základu použitého při jeho vyměření. Prakticky se vyplatí zkontrolovat hlavně období před 1. lednem 2025. Pokud senior v té době pobíral starobní důchod, zároveň pracoval nebo podnikal s účastí na důchodovém pojištění a nasbíral alespoň 360 započitatelných dnů, může mít důvod obrátit se na sociální správu. U práce po 1. lednu 2025 je už hlavním benefitem sleva na pojistném, nikoli další přepočet procentní výměry podle starého pravidla.
MPSV, ČSSZ