Předčasný důchod není jediná cesta, jak skončit v práci dřív. Rozdíl může dělat tisíce korun měsíčně

Lidé, kteří už několik let před dosažením důchodového věku nechtějí nebo nemohou pracovat naplno, nemusí automaticky žádat o předčasný starobní důchod. Vedle něj existuje předdůchod z vlastních úspor a možnost zůstat zaměstnaný například na kratší úvazek. Rozdíly mezi jednotlivými variantami jsou zásadní. Předčasný důchod může státní penzi natrvalo snížit, zatímco předdůchod funguje na zcela jiném principu.

Do předčasného starobního důchodu lze v roce 2026 odejít nejvýše tři roky před dosažením řádného důchodového věku, zároveň je nutné získat alespoň 40 let důchodového pojištění. Rozhodnutí má ale trvalé následky, protože po dosažení běžného důchodového věku se předčasná penze automaticky nepřepočítá na nekrácený důchod. Procentní výměra se snižuje za každých i započatých 90 kalendářních dnů předčasnosti o 1,5 procenta výpočtového základu.

Od roku 2026 platí zvýhodnění pro lidi, kteří získali alespoň 45 let zákonem stanovených dob pojištění – u nich činí krácení 0,75 procenta za každý započatý devadesátidenní úsek. Do těchto 45 let se však nezapočítává například běžná evidence na úřadu práce nebo studium, takže samotný počet let uvedený v evidenci nemusí automaticky znamenat nárok na nižší krácení. Důležité je také správně zvolit datum žádosti, protože i několik dnů navíc může znamenat započtení dalšího celého devadesátidenního období.

Rozdíl přitom skutečně může dosahovat několika tisíc korun měsíčně. Pokud by například člověk s výpočtovým základem 30 tisíc korun odešel přibližně dva roky před řádným termínem a doba předčasnosti zasáhla devět devadesátidenních úseků, standardní krácení by odpovídalo 13,5 procenta výpočtového základu. V tomto zjednodušeném modelu jde o 4050 korun měsíčně na procentní výměře důchodu.

Při splnění podmínky 45 let pojištění by bylo krácení poloviční, tedy přibližně 2025 korun. Skutečný důchod se samozřejmě počítá individuálně podle celé historie pojištění a příjmů, proto tento příklad pouze ukazuje rozsah možného rozdílu. Další nevýhodou je, že procentní výměra předčasného důchodu se až do dosažení řádného důchodového věku nezvyšuje při pravidelné valorizaci stejným způsobem jako u řádných penzí.

Předdůchod státní penzi trvale nekrátí

Odlišnou možností je předdůchod, který není dávkou vyplácenou státem, ale pravidelným čerpáním vlastních peněz z doplňkového penzijního spoření. Začít jej lze až pět let před dosažením důchodového věku a standardně musí být vyplácen alespoň dva roky. V roce 2026 musí měsíční částka dosahovat minimálně 14 451,30 koruny, což odpovídá 30 procentům stanovené průměrné mzdy.

Člověk proto potřebuje poměrně vysoké úspory – při dvouletém čerpání jde řádově o stovky tisíc korun a při pěti letech se potřebná suma blíží 900 tisícům. Podmínkou je také potřebná doba účasti v doplňkovém penzijním spoření, která se liší podle toho, kdy byla smlouva uzavřena. U smluv sjednaných od roku 2024 je standardní potřebná spořicí doba deset let.

Výhodou předdůchodu je, že sám o sobě nezpůsobuje stejné trvalé krácení státního starobního důchodu jako předčasná penze. Doba jeho čerpání se sice nepřipočítává jako další odpracované roky důchodového pojištění, pro výpočet průměrných příjmů však funguje jako vyloučená doba, takže samotná absence mzdy průměr nesnižuje. Za příjemce předdůchodu je navíc stát plátcem zdravotního pojištění. Přitom není zakázáno dál pracovat nebo podnikat, takže předdůchod lze kombinovat i s menší pracovní aktivitou. Právě tato kombinace může být zajímavá pro člověka, který už nechce zvládat plný úvazek, ale ještě není připraven pracovní život úplně ukončit. Hlavní překážkou zůstává nutnost mít dostatek vlastních úspor.

Kratší úvazek může být finančně nejméně bolestivou variantou

Třetí možností je žádný důchod zatím nečerpat a poslední roky před penzí pouze snížit pracovní zatížení. Člověk může přejít například z plného na poloviční či jinak zkrácený úvazek a při zaměstnání zakládajícím účast na důchodovém pojištění dál získávat dobu pojištění. Nižší mzda se sice promítne do evidence příjmů používaných při výpočtu důchodu, ten se ale obvykle počítá z dlouhého rozhodného období sahajícího zpravidla od roku 1986 do roku předcházejícího přiznání důchodu.

Několik let s nižším příjmem proto nelze jednoduše srovnávat s trvalým krácením předčasného důchodu. Pro část lidí může být výhodnější přijmout dočasně nižší výplatu, dál získávat dobu pojištění a požádat později o řádný starobní důchod. Rozhodnutí by proto nemělo stát pouze na tom, kolik peněz člověk dostane v prvním měsíci po odchodu z práce, ale také na tom, jaký příjem bude mít po celé další období života.