Porodné v roce 2026 se bude týkat jen vybraných rodin. Podívejte se, kdo má nárok a kde o peníze požádat

Jednorázová pomoc od státu může rodině po narození dítěte výrazně ulevit. Neplatí ale pro každého. Rozhoduje pořadí dítěte i příjem domácnosti a právě v tom lidé často chybují.

Narození dítěte znamená velké výdaje a část rodin může získat od státu jednorázovou pomoc. Porodné ale není automatické a nedostane ho každý. Rozhoduje hlavně to, zda jde o první nebo druhé dítě a jestli příjem domácnosti nepřesáhne stanovený limit. Právě v tom bývá nejvíc nejasností. Lidé často tápou, koho úřad do příjmů započítá, jaké období se sleduje a kdy je potřeba žádost podat.

Na porodné nedosáhne každá rodina

Porodné je jednorázová dávka státní sociální podpory určená rodinám s nižšími příjmy. Nárok vzniká zpravidla ženě, která porodila své první nebo druhé živě narozené dítě. Stát vyplácí 13 000 korun na první dítě a 10 000 korun na druhé dítě. Na třetí a další dítě už se porodné nevyplácí.

Dávku ale může za určitých okolností získat i někdo jiný než matka. Týká se to například otce, pokud matka zemřela a porodné ještě nebylo vyplaceno. Nárok může mít také člověk, který převzal dítě mladší jednoho roku do trvalé péče nahrazující péči rodičů, pokud jsou splněny stejné podmínky jako u biologických rodičů.

Častý omyl je představa, že porodné náleží jen vdaným ženám. Rodinný stav sám o sobě nerozhoduje. Důležité je hlavně to, kdo je společně posuzovanou osobou a jaké příjmy má celá domácnost podle pravidel úřadu práce.

Rozhoduje příjem domácnosti a životní minimum

Základní podmínka je příjmová. Domácnost má na porodné nárok tehdy, pokud její čistý příjem nepřesáhne 2,7násobek životního minima rodiny. Do výpočtu se přitom započítává i novorozené dítě, na které se o dávku žádá. Právě to bývá důležité, protože bez této částky si lidé limit spočítají špatně.

V roce 2026 zůstávají podle dostupných údajů částky životního minima nastavené takto: 4 470 korun pro první dospělou osobu v domácnosti, 4 040 korun pro druhou a další dospělou osobu a 2 480 korun pro dítě do šesti let. U rodiny tvořené dvěma dospělými a novorozeným dítětem tak životní minimum vychází na 10 990 korun. Po vynásobení koeficientem 2,7 je hranice pro nárok 29 673 korun čistého měsíčně. Pokud je příjem rodiny nižší, může na porodné dosáhnout.

V praxi to znamená, že nestačí sledovat jen jednu výplatu nebo mzdu matky. Úřad posuzuje příjmy všech společně posuzovaných osob za rozhodné období. U některých rodin tak může hrát roli i příjem partnera, podpora v nezaměstnanosti, nemocenské dávky nebo příjem z podnikání.

Jaké příjmy se počítají a za jaké období

Pro posouzení nároku je důležité kalendářní čtvrtletí, které předchází čtvrtletí narození dítěte. Když se dítě narodí například v červnu 2026, úřad sleduje příjmy za leden, únor a březen 2026. Neřeší tedy jen aktuální situaci po porodu, ale příjmy z předchozího období.

Do příjmů se obvykle započítává čistá mzda ze zaměstnání, příjmy z podnikání po odečtení výdajů, daní a pojistného, ale také některé dávky nemocenského pojištění. Patří sem například nemocenská, ošetřovné, dlouhodobé ošetřovné, peněžitá pomoc v mateřství nebo otcovská. Započítat se mohou i důchody nebo podpora v nezaměstnanosti.

U OSVČ bývá častou chybou představa, že stačí uvést orientační měsíční výdělek. Úřad ale může chtít doložit poslední podané daňové přiznání, protože právě z něj vychází při ověřování příjmů z podnikání.

Kolik stát vyplatí a co platí u dvojčat

Výše porodného je pevně daná a nijak se nepočítá podle výše mzdy. Pokud rodina splní podmínky, dostane buď 13 tisíc korun, nebo 10 tisíc korun podle pořadí dítěte. Zajímavá situace nastává u vícerčat. Když se při prvním porodu narodí například dvojčata, vyplatí stát 23 000 korun najednou, tedy součet částky na první a druhé dítě. Při dalším porodu už ale porodné nenáleží.

To je dobré vědět hlavně při plánování rodinného rozpočtu. Porodné může pomoci s počátečními výdaji, ale jde jen o jednorázovou dávku, nikoli o pravidelnou podporu na delší období.

Kde o porodné požádat a co si připravit

Žádost se podává na Úřadu práce ČR a podat ji lze nejdříve v den narození dítěte. Nejrychlejší bývá online podání přes identitu občana, datovou schránku nebo e-mail s uznávaným elektronickým podpisem. Kdo chce, může formulář vytisknout a doručit ho osobně na pobočku.

• průkazy totožnosti společně posuzovaných osob, případně rodné listy dětí do 15 let
• doklady o výši příjmů za rozhodné čtvrtletí u všech osob, které se posuzují společně
• u podnikatelů poslední podané daňové přiznání
• případné doklady o výživném poskytovaném společně posuzovanou osobou

Dobré je nenechávat podání na poslední chvíli. O porodné je sice možné požádat až rok zpětně, podmínky ale musí být splněné už k datu narození dítěte nebo jeho převzetí do péče. Pokud tedy rodina limit příjmů překročila právě v rozhodném období, pozdější pokles příjmů už nárok sám o sobě nezachrání.

Na co si dát pozor, aby žádost zbytečně neuvízla

Nejčastější problémy vznikají kvůli špatně spočítanému příjmu domácnosti nebo neúplným přílohám. Lidé někdy zapomenou, že se do limitu zahrnuje i narozené dítě, jindy doloží jen část příjmů nebo vycházejí z hrubé mzdy místo čisté. U neformálních partnerských vztahů pak bývá klíčové správně určit, kdo je společně posuzovanou osobou.

V praxi se proto vyplatí projít si formulář opravdu pečlivě a před odesláním zkontrolovat všechny přílohy. U rodin s proměnlivými příjmy, podnikáním nebo složitější domácí situací může být rozumné ověřit si postup přímo na úřadu práce. Právě drobná chyba v podkladech totiž často znamená zdržení, i když by jinak rodina na dávku dosáhla.