Milion korun navíc k důchodu. Schillerová ukázala plán, který může změnit stáří tisícům lidí

Ministerstvo financí chystá úpravy třetího pilíře. Ve hře jsou nižší poplatky penzijních fondů, větší motivace pro mladé a výnosnější nastavení spoření.

Penzijní spoření se může od příštího roku výrazně proměnit. Ministerstvo financí pod vedením Aleny Schillerové připravuje reformu třetího pilíře, která má lidem pomoci naspořit na stáří víc než dnes. Hlavní změna se má týkat poplatků penzijních fondů. Právě ty podle ekonomů dlouhodobě ukrajují z výnosů tak velkou část, že rozdíl může v horizontu desítek let dosáhnout i statisíců až milionů korun.

Dnes si konzervativní fondy mohou účtovat roční poplatek za obhospodařování až 0,4 procenta a k tomu 10 procent ze zisku. U vyvážených a dynamických fondů je strop vyšší: až 1 procento za správu a 15 procent ze zhodnocení. Na první pohled nejde o dramatická čísla, jenže při spoření po dobu 30 nebo 40 let se z nich stává zásadní položka.

Lidé si mohou přijít na více peněz

Studie ekonomů z IDEA při CERGE-EI upozornila, že poplatky mohou konečnou hodnotu úspor snížit zhruba o 37 až 49 procent. Schillerová proto avizuje, že úprava nemá být jen kosmetická. Resort chce změnit zákonné stropy a zároveň zatraktivnit spoření pro lidi, kteří s ním začínají v mladém věku.

Právě čas je u penzijního spoření klíčový. Kdo začne brzy, může těžit ze složeného výnosu, tedy z toho, že se zhodnocují nejen pravidelné vklady, ale postupně i už vydělané peníze. U mladých se proto zvažuje mírnější start, například možnost získat podporu i při nižší úložce, než je dnešních 500 korun měsíčně.

Aktuálně stát posílá příspěvek až 340 korun měsíčně, pokud si člověk ukládá alespoň 1 700 korun. Kdo spoří méně než 500 korun, na státní příspěvek nedosáhne. Při vyšších vkladech lze využít také daňové zvýhodnění, ze základu daně je možné odečíst až 48 tisíc korun ročně.

Spoření může pomoci i mladým lidem

Chystané změny ale nemají stát jen na příspěvcích. Penzijní společnosti navrhují také strategii životního cyklu, kdy by mladší klienti měli automaticky výnosnější investice s vyšším podílem akcií a teprve s blížícím se důchodem by se peníze přesouvaly do bezpečnějších nástrojů. Pro běžné střadatele je podstatné hlavně to, že se zatím nic nemění okamžitě.

Návrh má ministerstvo předložit vládě do konce června a platit by mohl od ledna příštího roku. Lidé by proto neměli rušit smlouvy jen kvůli očekávané reformě. V praxi se vyplatí zkontrolovat, v jakém fondu peníze leží, kolik stojí jeho správa, zda člověk využívá státní podporu naplno a jestli mu nepřispívá zaměstnavatel. Právě kombinace nižších poplatků, delší doby spoření a vhodnější investiční strategie může rozhodnout o tom, kolik peněz bude mít člověk k důchodu skutečně navíc.