Nemocenská těsně před důchodem nemusí penzi snížit. Rozhodují dny, evidence a správné načasování

Pracovní neschopnost krátce před odchodem do důchodu lidi často vyděsí. Ve skutečnosti ale nemusí znamenat nižší starobní důchod. Pokud je správně evidovaná, může naopak pomoci překlenout citlivé období bez zbytečného odchodu do předčasné penze.

Nemoc krátce před penzí patří k situacím, které lidé řeší s velkou nejistotou. Bojí se nižšího příjmu, chybějících odpracovaných dnů i toho, že jim neschopenka zhorší výpočet starobního důchodu. Samotná nemocenská ale automaticky neznamená problém. Důležité je vědět, kdy jde o vyloučenou dobu, kdy o náhradní dobu a proč se nevyplatí zbrkle žádat o předčasný důchod jen proto, že člověk už zdravotně nezvládá práci.

Výše starobního důchodu se odvíjí hlavně od dvou věcí: od získané doby důchodového pojištění a od výdělků, které se pro výpočet hodnotí od roku 1986 do konce roku předcházejícího roku, v němž člověk o důchod žádá. Právě proto se lidé bojí, že několik měsíců na neschopence jim srazí průměrný celoživotní výdělek. U běžné pracovní neschopnosti to ale takto jednoduše nefunguje.

Neschopenka se z průměru výdělků vylučuje

Klíčovým pojmem je vyloučená doba. Jde o období, kdy člověk z objektivního důvodu neměl běžný výdělek, například kvůli dočasné pracovní neschopnosti, péči o dítě nebo jiné uznávané životní situaci. Smyslem vyloučené doby je zabránit tomu, aby měsíce bez mzdy zbytečně snížily průměrný výdělek pro důchod.

Prakticky to znamená, že pokud je zaměstnanec několik měsíců nemocný, tato doba se při výpočtu osobního vyměřovacího základu nebere jako období s nulovým příjmem. Dny pracovní neschopnosti se z výpočtu průměru vyjmou. Nezapočítají se tedy mezi dny, kterými se dělí celkové výdělky. Díky tomu nemoc sama o sobě běžný průměr výdělků nezhoršuje.

Jednoduchý příklad: člověk má stabilní mzdu a během roku tři měsíce marodí. Za tyto tři měsíce nemá běžnou mzdu, ale období pracovní neschopnosti je vyloučenou dobou. Výdělky se proto v důchodovém výpočtu neposuzují tak, jako kdyby měl za nemoc nulu. To je hlavní důvod, proč neschopenka před důchodem nemusí penzi poškodit.

Nemocenská není mzda a neplatí se z ní sociální pojištění

Je ale potřeba rozlišovat dvě věci. Nemocenská dávka není mzda a sama o sobě se nebere jako výdělek, ze kterého by se odvádělo důchodové pojištění. Ochrana spočívá právě ve vyloučené době. Člověk tedy nedostává za dobu nemoci další vyměřovací základ pro důchod, ale systém mu zároveň nezkazí průměr tím, že by měsíce bez mzdy započítal jako běžné období s nulovým příjmem.

U zaměstnance, kterému pracovní poměr nadále trvá, se období pracovní neschopnosti posuzuje jinak než v situaci, kdy už zaměstnání skončilo. Pokud neschopenka běží v době trvajícího zaměstnání, je důležité, aby byla správně uvedena v evidenci pro důchodové pojištění. Před žádostí o důchod se proto vyplatí zkontrolovat osobní důchodovou evidenci, zejména vyměřovací základy a vyloučené dny.

Nemocenské může vzniknout i tehdy, když pracovní neschopnost začne krátce po skončení zaměstnání. Zákon o nemocenském pojištění počítá s ochrannou lhůtou. U nemocenského činí obecně 7 kalendářních dnů od zániku pojištění. Pokud zaměstnání trvalo kratší dobu, je ochranná lhůta jen tak dlouhá, kolik dnů pojištění trvalo. Neplatí ale vždy a ze zákona existují výjimky, například u některých typů zaměstnání nebo u dohod o provedení práce.

To je podstatné hlavně pro lidi, kteří končí v práci těsně před důchodem a zároveň mají zdravotní potíže. Nestačí jen předpokládat, že nemocenská automaticky naváže. Je nutné hlídat, zda pracovní neschopnost vznikla ještě v době pojištěné činnosti, nebo alespoň v ochranné lhůtě.

Nemocenská může pomoci vyhnout se předčasnému důchodu

Největší praktický význam má neschopenka před důchodem ve chvíli, kdy člověk zdravotně nezvládá práci, ale do řádného důchodového věku mu chybí už jen kratší doba. Pokud by odešel do předčasného důchodu, musí počítat s trvalým krácením. To se u přiznaného předčasného důchodu nevrací zpět jen proto, že později dosáhne řádného důchodového věku.

Jestliže je člověk opravdu nemocný a splní podmínky nemocenského pojištění, může mu pracovní neschopnost pomoci překlenout období do řádného důchodu. Nejde o žádný trik ani obcházení pravidel. Musí jít o zdravotní stav, který posoudí lékař, a o řádně vedenou dočasnou pracovní neschopnost. Výhodou je, že se člověk nemusí rozhodovat pod tlakem a nemusí kvůli několika měsícům volit předčasnou penzi se snížením na celý život.

Jak dlouho lze nemocenské pobírat

Podpůrčí doba u nemocenského začíná 15. kalendářním dnem trvání dočasné pracovní neschopnosti nebo karantény. Standardně může trvat nejdéle 380 kalendářních dnů ode dne vzniku pracovní neschopnosti. Do této doby se započítávají i předchozí pracovní neschopnosti, pokud spadají do sledovaného období 380 dnů před vznikem nové neschopenky. Výjimkou je situace, kdy pojištěná činnost po skončení poslední pracovní neschopnosti trvala alespoň 190 kalendářních dnů.

Po vyčerpání podpůrčí doby lze za určitých podmínek požádat o další výplatu nemocenského. Posuzuje se zdravotní stav a očekávání, že pojištěnec v krátké době znovu získá pracovní schopnost. Takové prodloužení ale není automatické.

OSVČ si musí hlídat dobrovolné nemocenské pojištění

Zvláštní pozor si musí dát osoby samostatně výdělečně činné. U OSVČ není nemocenské pojištění automatické jako u běžného zaměstnance. Pro nárok na nemocenské je nutná účast na nemocenském pojištění OSVČ alespoň 3 měsíce bezprostředně před vznikem pracovní neschopnosti. Pokud si podnikatel nemocenské pojištění neplatí, nemůže počítat s tím, že nemocenskou před důchodem využije jako zaměstnanec.

Před podáním žádosti o důchod se proto vyplatí udělat tři věci: zkontrolovat evidenci dob pojištění, ověřit vyloučené dny a nechat si propočítat, zda je výhodnější počkat na řádný důchod než žádat o předčasný. U lidí těsně před penzí totiž mohou rozhodovat i týdny. Správně zaevidovaná nemocenská pak nemusí být překážkou, ale způsobem, jak překlenout zdravotně obtížné období bez zbytečné celoživotní ztráty.