Koncesionářské poplatky mají skončit. Domácnosti ušetří 205 korun měsíčně, stát ale musí najít téměř osm miliard

Vláda schválila změnu financování České televize a Českého rozhlasu. Poplatky mají od ledna 2027 nahradit peníze ze státního rozpočtu. Pro domácnosti to znamená konec pravidelné platby, pro veřejné finance nový výdaj v řádu miliard korun.

Platba za televizi a rozhlas patří mezi povinnosti, které mnoho lidí řeší automaticky trvalým příkazem. Od ledna 2027 by ale mohla skončit. Podle vládou schváleného návrhu mají Česká televize a Český rozhlas dostávat peníze přímo ze státního rozpočtu. Domácnostem by tak odpadla měsíční platba 205 korun, jenže stát bude muset každoročně najít téměř osm miliard korun.

Koncesionářské poplatky nejsou v Česku žádnou novinkou. Rozhlasový poplatek se platí od roku 1923, televizní poplatek vznikl před více než sedmdesáti lety. Jejich smysl byl jednoduchý: financovat média veřejné služby odděleně od běžného státního rozpočtu, aby jejich příjmy nebyly každý rok závislé na politickém vyjednávání.

Současná vláda Andreje Babiše ale prosazuje opačný model. V polovině června 2026 schválila návrh, podle kterého mají dosavadní televizní a rozhlasové poplatky nahradit pevně stanovené příspěvky ze státního rozpočtu. Změna má začít platit od 1. ledna 2027, pokud projde celým legislativním procesem včas.

Kolik dnes lidé platí a co by se změnilo

Po loňském zvýšení činí televizní poplatek 150 korun měsíčně a rozhlasový poplatek 55 korun měsíčně. Běžná domácnost, která hradí oba poplatky, tak platí dohromady 205 korun měsíčně, tedy 2 460 korun za rok. Pokud návrh začne od ledna 2027 platit, tato povinnost domácnostem odpadne.

Prakticky to znamená hlavně jednu věc: lidé, kteří mají platbu nastavenou přes trvalý příkaz, si jej po účinnosti změny budou moci zrušit. Do té doby by to dělat neměli. Dokud poplatková povinnost platí, nezaplacené částky mohou dál způsobit dluh vůči České televizi nebo Českému rozhlasu.

Změna se nemá týkat jen domácností. Odklon od poplatkového systému by změnil i financování samotných veřejnoprávních médií. Ta by už nebyla placena přímo poplatníky, ale přes státní kasu, tedy z peněz, které stát vybere na daních a dalších příjmech.

Česká televize a rozhlas mají dostat méně, než letos vybírají

Podle návrhu má Česká televize v roce 2027 získat ze státního rozpočtu 5,740 miliardy korun. Český rozhlas má dostat 2,065 miliardy korun. Dohromady jde přibližně o 7,8 miliardy korun ročně.

To je méně, než kolik obě instituce letos očekávají z poplatků. Česká televize pro rok 2026 počítá s výběrem 6,73 miliardy korun, Český rozhlas s 2,74 miliardy korun. Už samotné nastavení příspěvků by tedy znamenalo snížení příjmů. U České televize zhruba o miliardu korun, u Českého rozhlasu o stovky milionů korun.

Vláda tím na jednu stranu snižuje částku, kterou bude muset z rozpočtu na média poslat. Na druhou stranu ale vzniká nový mandatorně působící výdaj. Místo přímé platby domácností se náklad přesune do státního rozpočtu, který je dlouhodobě schodkový.

Kde se mají peníze vzít

Největší nejasnost zůstává u zdroje financování. Vláda podle dostupných vyjádření nepočítá s plošným zvyšováním daní. Zvyšovat se nemají ani takzvané daně z neřesti, tedy daně z tabáku, alkoholu nebo hazardu. Ministerstvo financí se má v této oblasti soustředit hlavně na lepší výběr současných daní a boj s černým trhem.

Premiér Andrej Babiš v souvislosti s financováním veřejnoprávních médií zmínil také výběr peněz prostřednictvím EET 2.0. Konkrétní rozpočtové krytí ale zatím zůstává politickou otázkou. Ministryně financí Alena Schillerová už dříve uvedla, že podoba financování i rozpočtové priority budou předmětem dalších vládních jednání.

Pro čtenáře je důležité rozlišit dvě věci. Domácnostem by skutečně mohla zmizet jedna pravidelná platba. Neznamená to ale, že veřejnoprávní média budou najednou zdarma. Jen se změní způsob, jakým se na ně občané skládají. Místo přímého poplatku půjde o výdaj placený přes státní rozpočet.

Proč změna vyvolává spor

Zastánci návrhu mluví o úlevě pro domácnosti a firmy. Zrušení poplatků je pro ně splněním politického slibu a viditelným snížením pravidelných plateb, které lidé posílají mimo daně.

Kritici naopak upozorňují na dvě rizika. Prvním je finanční stabilita České televize a Českého rozhlasu. Pokud budou mít obě instituce méně peněz než letos, může se to projevit v programu, regionálním zpravodajství, sportovních právech, kultuře i dalších službách. Druhým rizikem je větší závislost na státu. Jestliže se o penězích bude rozhodovat v rozpočtu, může být financování médií veřejné služby citlivější na politické tlaky.

Návrh počítá s tím, že příspěvek by se mohl v budoucnu zvyšovat, ale jen při splnění inflační podmínky. Podle dostupných informací by k navýšení mohlo dojít tehdy, pokud kumulovaná inflace překročí hranici deseti procentních bodů. Ani to ale neřeší otázku, zda bude základní částka pro obě média dostačující hned od startu nového systému.

Co by měli lidé udělat teď

Zatím není důvod rušit platby. Poplatky za televizi a rozhlas se mají platit dál podle současných pravidel, dokud nebude změna účinná. Vyplatí se ale sledovat konečné znění zákona a datum účinnosti. Pokud bude start potvrzen na 1. ledna 2027, domácnosti s trvalým příkazem by měly včas zkontrolovat nastavení plateb, aby neposílaly peníze zbytečně i po zániku povinnosti.

Konec koncesionářských poplatků tak může být pro rodinný rozpočet malou, ale viditelnou úlevou. Pro státní rozpočet a veřejnoprávní média jde ale o mnohem větší změnu. Přesouvá se nejen několik miliard korun ročně, ale i odpověď na otázku, kdo a jak bude do budoucna garantovat stabilní financování médií veřejné služby.