Dva lidé mohou mít stejné výdělky, ale rozdílný důchod. Rozhoduje i rok jeho přiznání

Lidé, kteří odcházejí do starobního důchodu v roce 2026, mají penzi vypočítávanou podle upravených pravidel. Důchodová reforma snížila zápočet výdělků i procentní sazbu za odpracované roky. Rozdíl proti roku 2025 však nemusí znamenat automaticky nižší důchod. Konkrétní propočet ukazuje, jak velkou roli hrají také valorizace a každoročně upravované hranice výpočtu.

Od 1. ledna 2026 se změnil způsob stanovení nově přiznávaných starobních důchodů. Zatímco v roce 2025 se za každý celý rok důchodového pojištění započítávalo 1,5 procenta výpočtového základu, letos je to 1,495 procenta. Na první pohled jde o nepatrné snížení, které však ovlivňuje výslednou částku penze.

Současně se změnila také pravidla pro započítávání celoživotních výdělků. Nový výpočet proto nelze posuzovat pouze podle jediné procentní sazby. Dva lidé s podobnými příjmy a stejnou dobou pojištění mohou získat rozdílný důchod podle toho, ve kterém roce jim byl přiznán.

Stejné výdělky, ale jiná částka důchodu

Rozdíl lze ukázat na modelovém příkladu dvou lidí, kteří získali 45 let důchodového pojištění. U obou budeme předpokládat osobní vyměřovací základ ve výši 40 000 korun, tedy průměr celoživotních výdělků upravených pro důchodové účely. Nejde proto o údaj totožný s poslední hrubou měsíční mzdou. Pro přehlednost také nepočítáme s výchovným, předčasným odchodem ani dalšími individuálními úpravami. Prvnímu člověku stanovíme důchod podle pravidel roku 2025, druhému podle pravidel roku 2026. Výsledkem je srovnání dvou výpočtových systémů při stejných modelových vstupních hodnotách.

V roce 2025 činila první redukční hranice 20 486 korun a příjmy do této částky se započítávaly v plné výši. Z části přesahující tuto hranici se zohledňovalo dalších 26 procent. Při zvoleném osobním vyměřovacím základu tak výpočtový základ dosahuje 25 560 korun. Za 45 let pojištění odpovídá procentní výměra důchodu částce 17 253 korun. Po přičtení základní výměry 4 660 korun vychází měsíční starobní důchod na 21 913 korun. Právě tato částka představuje výsledek modelového výpočtu pro rok 2025 před následující valorizací.

Nový výpočet přináší překvapivý výsledek

V roce 2026 se první redukční hranice zvýšila na 21 546 korun, současně se však příjem do této hranice započítává pouze z 99 procent. Z částky nad touto hranicí do druhé redukční hranice se nadále zohledňuje 26 procent. Při stejném osobním vyměřovacím základu 40 000 korun vychází výpočtový základ po zaokrouhlení na 26 129 korun.

Procentní výměra za 45 let pojištění při nové sazbě 1,495 procenta činí 17 579 korun. Základní výměra letos dosahuje 4 900 korun, takže celkový modelový důchod vychází na 22 479 korun. Přestože reforma snížila obě uvedené sazby zápočtu, počáteční důchod je v tomto příkladu o 566 korun vyšší než částka vypočtená podle pravidel roku 2025.

Valorizace může pořadí obou důchodů obrátit

Samotné porovnání počátečních částek ovšem neukazuje, kolik oba důchodci skutečně pobírají ve stejném období. Starobní důchod přiznaný v roce 2025 totiž od ledna 2026 podléhá pravidelné valorizaci. Základní výměra se zvýšila na 4 900 korun a procentní výměra vzrostla o 2,6 procenta. V našem modelovém příkladu se tak původní důchod 21 913 korun zvýší na 22 602 korun měsíčně. Naproti tomu nově vypočtený důchod podle pravidel roku 2026 činí 22 479 korun. Po započtení valorizace je tedy starší důchod o 123 korun měsíčně vyšší, přestože jeho původní přiznaná částka byla nižší.

Tento rozdíl zároveň ukazuje, proč nelze automaticky tvrdit, že odchod do důchodu v roce 2025 je pro každého výhodnější. Skutečná výše penze závisí na osobní historii příjmů, získané době pojištění i datu vzniku nároku. Výdělky z jednotlivých let se přepočítávají příslušnými koeficienty a jejich výsledný průměr se může mezi dvěma roky změnit. Odlišný výsledek může přinést také další získaný celý rok pojištění nebo zvýšení důchodu za práci po vzniku nároku. V konkrétních případech proto může být rozdíl vyšší, nižší, případně může vycházet ve prospěch pozdějšího přiznání. Modelové srovnání se stejným osobním vyměřovacím základem tyto individuální okolnosti záměrně nezahrnuje.

Změny budou pokračovat až do roku 2035

Úpravy zavedené letos představují první fázi postupného zpomalování růstu nově přiznávaných důchodů. Pro rok 2027 je stanovena sazba 1,490 procenta výpočtového základu za každý celý rok pojištění. V následujících letech bude dále klesat, až v roce 2035 dosáhne 1,450 procenta.

Současně se bude snižovat i podíl příjmů započítávaných do první redukční hranice, a to až na 90 procent. Konkrétní výši budoucích důchodů však budou nadále ovlivňovat také každoročně stanovované výpočtové parametry. Lidé blížící se důchodovému věku si mohou orientační výši penze ověřit v Informativní důchodové aplikaci na ePortálu České správy sociálního zabezpečení, která pracuje s jejich evidovanými údaji.