Dostali jste větší dědictví nebo dar? I když daň neplatíte, jedna zapomenutá povinnost může stát statisíce

Vysoké dědictví nebo dar nemusí automaticky znamenat, že člověk odvede státu daň. U některých osvobozených příjmů ale existuje jiná povinnost, na kterou se snadno zapomene. Pokud hodnota jednotlivého příjmu přesáhne pět milionů korun, může být nutné oznámit jej finančnímu úřadu. Za nesplnění této povinnosti přitom zákon stanovuje sankce, které se mohou vyšplhat do stovek tisíc korun.Pravidlo se týká fyzických osob, které obdrží jednotlivý příjem osvobozený od daně z příjmů a jeho hodnota je vyšší než 5 milionů korun. Typickým příkladem může být dědictví, které je od daně z příjmů osvobozeno, nebo dar splňující zákonné podmínky pro osvobození. U darů přitom neplatí, že by byl od daně automaticky osvobozen každý. Zákon osvobozuje například bezúplatné příjmy od vymezených příbuzných nebo za dalších stanovených podmínek. Hranice pěti milionů se navíc neposuzuje jako součet všech osvobozených příjmů za rok, ale u každého příjmu samostatně. Oznámení se podává nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok, ve kterém člověk příjem získal. Povinnost může vzniknout dokonce i člověku, který jinak daňové přiznání vůbec nepodává. Finančnímu úřadu se oznamuje výše příjmu, okolnosti jeho nabytí a datum jeho vzniku. U dědictví se za toto datum považuje právní moc rozhodnutí soudu o dědictví. Pro oznámení není předepsán povinný formulář, Finanční správa však nabízí vlastní nepovinný vzor. U šesti milionů může pokuta dosáhnout 900 tisíc Největším problémem je výše sankcí. Kdo oznámení podá pozdě sám a finanční úřad jej k tomu ještě nevyzval, musí podle zákona počítat s pokutou 0,1 procenta z neoznámeného příjmu. Pokud povinnost splní až v náhradní lhůtě po výzvě správce daně, sankce činí 10 procent. Jestliže příjem neoznámí ani poté, může pokuta dosáhnout 15 procent. U osvobozeného příjmu ve výši 6 milionů korun by tak šlo o 6 tisíc korun při dobrovolné pozdní nápravě, 600 tisíc korun po výzvě a v nejzávažnějším případě až 900 tisíc korun. Za určitých okolností lze požádat o úplné nebo částečné prominutí pokuty, nejde však o automatický nárok. Ne každý příjem nad pět milionů se oznamuje Existují také výjimky. Oznamovací povinnost se nevztahuje na příjmy, u nichž může potřebné údaje finanční úřad zjistit z určených rejstříků nebo evidencí. Finanční správa mezi ně řadí například některé osvobozené příjmy z prodeje nemovitostí zapisovaných do českého katastru nemovitostí. Nelze však z toho automaticky dovozovat, že se nemusí oznamovat jakékoli dědictví nebo dar nemovitosti. U velkého dědictví, daru nebo jiného osvobozeného příjmu je proto rozhodující nejen to, zda se z něj platí daň, ale také zda podléhá samostatné oznamovací povinnosti podle § 38v zákona o daních z příjmů. Zdroje: financnisprava.gov.cz, zakonyprolidi.cz

Pravidlo se týká fyzických osob, které obdrží jednotlivý příjem osvobozený od daně z příjmů a jeho hodnota je vyšší než 5 milionů korun. Typickým příkladem může být dědictví, které je od daně z příjmů osvobozeno, nebo dar splňující zákonné podmínky pro osvobození. U darů přitom neplatí, že by byl od daně automaticky osvobozen každý. Zákon osvobozuje například bezúplatné příjmy od vymezených příbuzných nebo za dalších stanovených podmínek. Hranice pěti milionů se navíc neposuzuje jako součet všech osvobozených příjmů za rok, ale u každého příjmu samostatně.

Oznámení se podává nejpozději do konce lhůty pro podání daňového přiznání za rok, ve kterém člověk příjem získal. Povinnost může vzniknout dokonce i člověku, který jinak daňové přiznání vůbec nepodává. Finančnímu úřadu se oznamuje výše příjmu, okolnosti jeho nabytí a datum jeho vzniku. U dědictví se za toto datum považuje právní moc rozhodnutí soudu o dědictví. Pro oznámení není předepsán povinný formulář, Finanční správa však nabízí vlastní nepovinný vzor.

U šesti milionů může pokuta dosáhnout 900 tisíc

Největším problémem je výše sankcí. Kdo oznámení podá pozdě sám a finanční úřad jej k tomu ještě nevyzval, musí podle zákona počítat s pokutou 0,1 procenta z neoznámeného příjmu. Pokud povinnost splní až v náhradní lhůtě po výzvě správce daně, sankce činí 10 procent. Jestliže příjem neoznámí ani poté, může pokuta dosáhnout 15 procent.

U osvobozeného příjmu ve výši 6 milionů korun by tak šlo o 6 tisíc korun při dobrovolné pozdní nápravě, 600 tisíc korun po výzvě a v nejzávažnějším případě až 900 tisíc korun. Za určitých okolností lze požádat o úplné nebo částečné prominutí pokuty, nejde však o automatický nárok.

Ne každý příjem nad pět milionů se oznamuje

Existují také výjimky. Oznamovací povinnost se nevztahuje na příjmy, u nichž může potřebné údaje finanční úřad zjistit z určených rejstříků nebo evidencí. Finanční správa mezi ně řadí například některé osvobozené příjmy z prodeje nemovitostí zapisovaných do českého katastru nemovitostí.

Nelze však z toho automaticky dovozovat, že se nemusí oznamovat jakékoli dědictví nebo dar nemovitosti. U velkého dědictví, daru nebo jiného osvobozeného příjmu je proto rozhodující nejen to, zda se z něj platí daň, ale také zda podléhá samostatné oznamovací povinnosti podle § 38v zákona o daních z příjmů.