Daňové přiznání už nebude povinné pro tisíce lidí. Nový limit má ale jeden zásadní háček

Sněmovna při projednávání EET schválila zvýšení limitů pro podání daňového přiznání. Mnoha lidem odpadne papírování, pojistné se ale rušit nebude.

Tisíce lidí s menšími přivýdělky by si od příštího roku mohly oddechnout od daňového přiznání. Poslanci totiž schválili výrazné zvýšení hranice příjmů, do které se přiznání nepodává. Úleva se může týkat hlavně studentů, důchodců, rodičů na rodičovské nebo lidí s drobným vedlejším příjmem. Neznamená to ale, že tyto příjmy automaticky zmizí z pohledu státu. U pojistného zůstávají povinnosti dál.

Změna se do zákona dostala při schvalování znovuzavedení elektronické evidence tržeb. Poslanecká sněmovna zároveň podpořila pozměňovací návrh, který zdvojnásobuje limity pro povinné podání daňového přiznání. Pokud nová pravidla projdou celým legislativním procesem v této podobě, měla by začít platit od ledna 2027.

Hlavní hranice se má zvýšit na 100 tisíc korun

Nejdůležitější změnou je zvýšení základního limitu z dosavadních 50 tisíc korun na 100 tisíc korun ročně. Právě do této hranice se daňové přiznání u vybraných poplatníků nepodává. Prakticky jde hlavně o lidi, kteří nemají běžné podnikání ve větším rozsahu, ale jen si občas přivydělají.

Druhá hranice se týká zaměstnanců, kteří mají kromě mzdy ještě další zdanitelné příjmy. U nich se má limit zvýšit z 20 tisíc korun na 40 tisíc korun ročně. Typicky může jít o menší příjmy z pronájmu, samostatné činnosti, kapitálového majetku nebo jiných vedlejších zdrojů, pokud nejsou řešeny jiným způsobem zdanění.

Předkladatelé návrhu v čele s poslancem Vojtěchem Munzarem z ODS argumentují tím, že staré limity už neodpovídaly současným cenám a mzdám. Jinými slovy, částky nastavené před lety postupně ztratily hodnotu kvůli inflaci. To potvrzují i daňoví poradci oslovení Ekonomickým deníkem. Podle nich jde o rozumnou úpravu, která může snížit zbytečnou administrativu tam, kde by daň po uplatnění slevy na poplatníka stejně často vyšla nulová.

Komu změna nejvíc pomůže

Nový limit může být praktický hlavně pro lidi, kteří mají jen menší příležitostné nebo vedlejší zdanitelné příjmy. Patřit sem mohou senioři s drobným přivýdělkem, rodiče na rodičovské dovolené, studenti, lidé pečující o domácnost nebo zaměstnanci, kteří mají menší vedlejší příjem mimo hlavní pracovní poměr.

Úleva ale nespočívá v tom, že by stát tyto peníze nově označil za osvobozené. Změna se týká jen povinnosti podat daňové přiznání. To je podstatný rozdíl. Pokud někdo daňové přiznání podává z jiného důvodu nebo se rozhodne podat ho dobrovolně, musí do něj zahrnout i příjmy, které se jinak vejdou do stotisícového limitu.

Největší omyl: neznamená to konec pojistného

Daňoví odborníci upozorňují na riziko, které může lidem způsobit potíže. Zvýšení limitu pro daňové přiznání nemění pravidla pro sociální ani zdravotní pojištění. To se týká hlavně osob samostatně výdělečně činných. Kdo má podnikatelský příjem, neměl by si novinku vyložit tak, že mu automaticky odpadají všechny povinnosti vůči státu.

V praxi to znamená, že člověk s nízkým příjmem může být bez povinnosti podat daňové přiznání, ale současně musí řešit povinnosti vůči zdravotní pojišťovně nebo správě sociálního zabezpečení, pokud mu je ukládají jiné předpisy. Právě tady může vzniknout nejčastější chyba. Lidé si spojí daňové přiznání s celým balíkem odvodů, jenže daň a pojistné jsou dvě různé věci.

Rozhoduje hrubý příjem, ne skutečný zisk

Další důležité pravidlo se týká výpočtu limitu. Do hranice se neposuzuje daňový základ ani zisk po odečtení nákladů, ale hrubý příjem. U drobného podnikání tedy rozhoduje, kolik peněz člověk přijal, nikoliv kolik mu po odečtení výdajů zůstalo.

Rozdíl je dobře vidět na jednoduchém příkladu. Pokud má člověk roční příjmy 90 tisíc korun a výdaje 60 tisíc korun, do nového limitu se vejde, protože hrubé příjmy nepřekročily 100 tisíc korun. Jestliže ale utrží 120 tisíc korun a výdaje má 100 tisíc korun, přiznání už podat musí. Přestože jeho skutečný zisk je jen 20 tisíc korun, limit překročil právě kvůli výši hrubých příjmů.

Co se do limitu počítá a co ne

Do limitu vstupují příjmy, které jsou předmětem daně z příjmů fyzických osob. Může jít zejména o příjmy ze samostatné činnosti, nájmu, kapitálového majetku nebo jiné zdanitelné příjmy. Naopak mimo limit zůstávají příjmy, které jsou od daně osvobozené.

Typicky se do něj nezapočítávají sociální dávky, mateřská nebo rodičovský příspěvek. Limit nezvyšují ani příjmy, u nichž už byla odvedena srážková daň. Může jít například o některé příjmy z dohod nebo vybrané příjmy z kapitálového majetku. Zvláštní pozornost si zaslouží i prodej cenných papírů. Pokud splňuje podmínky pro osvobození, do limitu nepatří.

Proč se vyplatí být opatrný

Schválený návrh má lidem ulevit od papírování, ne vytvořit novou daňovou výjimku. Kdo má jen malý přivýdělek, může díky vyšším limitům ušetřit čas a vyhnout se vyplňování formulářů. Zároveň by si ale měl ověřit, zda se ho netýká povinnost vůči zdravotní pojišťovně, správě sociálního zabezpečení nebo jiné daňové pravidlo.

Pozměňovací návrh prošel ve Sněmovně velmi hladce. Podpořilo ho 159 ze 160 přítomných poslanců, jeden se zdržel. Právě široká shoda ukazuje, že nejde o spornou politickou úpravu, ale spíše o technické narovnání zastaralých hranic. Pro běžné lidi je však rozhodující praktický detail: vyšší limit může odstranit daňové přiznání, nikoliv automaticky všechny ostatní povinnosti spojené s příjmem.