Absolventi těchto oborů si mohou krátce po škole vydělat přes 100 tisíc. Firmy o ně mají velký zájem
Rozdíly mezi nástupními platy absolventů jsou v Česku výrazné. Zatímco v řadě oborů se mladí lidé pohybují kolem běžné mzdy, schopní programátoři mohou už po škole dostat 60 až 80 tisíc korun. Stotisícová hranice pak u části technologických profesí přichází s praxí poměrně rychle.
Technologické obory patří k těm, kde může být rozdíl mezi absolventem s kvalitní praxí a běžným začátečníkem mimořádně výrazný. V Praze se nástupní mzda programátora po škole podle aktuálních údajů pohybuje přibližně mezi 60 a 80 tisíci korunami hrubého měsíčně, v Brně zhruba mezi 55 a 65 tisíci. Nejde přitom o částky, na které automaticky dosáhne každý držitel technického diplomu. Rozhoduje konkrétní specializace, předchozí zkušenost, region i zaměstnavatel. Právě proto není přesné tvrdit, že by absolvent technologického oboru běžně nastupoval rovnou za více než 100 tisíc korun.
Jak vysoko se ale mohou příjmy v těchto profesích dostat, ukazují celorepubliková data za rok 2025. Medián hrubé měsíční mzdy vývojářů softwaru dosáhl 101 103 korun. U specialistů na bezpečnost dat činil 90 974 korun, u vývojářů webu a multimédií 90 617 korun a u programátorů počítačových aplikací 87 817 korun. Jde ovšem o mzdy lidí pracujících v daných profesích napříč úrovněmi zkušeností, nikoli pouze o absolventy. Hranice sta tisíc korun je tedy v IT reálná, ale obvykle představuje další fázi kariéry, nikoli automatickou první výplatu po škole.
Přes sto tisíc se mohou dostat i datoví specialisté
Podobný vývoj je vidět také u práce s daty. U pozice data scientist se podle současného mzdového průzkumu prostředních 80 procent zaměstnanců pohybuje přibližně mezi 56 a 124 tisíci korunami hrubého měsíčně. Po pěti letech praxe vychází uváděná mzda přibližně na 111 tisíc korun. U programátorů je rozpětí ještě širší, přibližně 43 až 129 tisíc korun, přičemž po pěti letech praxe se uváděná mzda blíží 98 tisícům korun měsíčně. Roční hrubý příjem přes milion korun proto u kvalitního IT nebo datového specialisty rozhodně není výjimečnou představou, nelze jej však označit za zaručený výsledek samotného studia.
Samotný vysokoškolský diplom navíc přestává být tím, co firmy při náboru považují za hlavní výhodu. U absolventů se stále více sleduje praxe získaná už během školy, studentské projekty, stáže, schopnost pracovat s moderními technologiemi a umělou inteligencí, jazyková vybavenost i schopnost rychle se přizpůsobit konkrétnímu provozu firmy. Výraznou roli hraje také lokalita. Stejný absolventský profil může být v Praze oceněn o desítky tisíc korun výše než v některých regionech, kde je méně technologických zaměstnavatelů a nižší konkurence o kvalifikované pracovníky.
Technické vzdělání zkracuje i hledání první práce
Výhodou technických oborů není pouze výše výplaty. Podle údajů z náborového trhu dokážou absolventi technických škol hledat zaměstnání v průměru kolem dvou týdnů, zatímco u některých humanitních oborů může hledání trvat i několik měsíců. Velkou výhodou je přitom relevantní zkušenost získaná ještě během studia. Absolvent, který už pracoval na částečný úvazek, absolvoval stáž nebo může ukázat konkrétní projekty, přichází na pracovní trh v podstatně lepší pozici než člověk se stejným diplomem bez praktické zkušenosti.
Vysoké příjmy se navíc neomezují pouze na klasické IT. Nadstandardní mzdy se objevují také v datové analytice, kybernetické bezpečnosti, specializovaných finančních profesích nebo letectví. Například u pilotů se podle mzdových dat prostředních 80 procent zaměstnanců pohybuje přibližně mezi 65 a 214 tisíci korunami hrubého měsíčně. U řídících letového provozu je zase nutné projít náročným výběrem a odbornou přípravou, splnit jazykové a zdravotní požadavky a získat potřebnou kvalifikaci. Společným jmenovatelem nejlépe placených profesí proto není pouze vystudovaný obor, ale především kombinace odbornosti, praxe, specializace a dovedností, kterých je na trhu nedostatek.