Byznys Trendy

U invalidního důchodu záleží na tom, který byl dopis doručen. 30 dnů na námitky nezačíná posudkem

Důchody14. 11. 2026, 14:15Michaela Hanelová
Starší žena v brýlích kontroluje dokumenty u stolu s notebookem.
Ilustrační fotografie.
Zdroj: shurkin_son / Magnific (Freepik)

V posudku stojí, jak lékař vyhodnotil zdravotní stav. Pro člověka, který s výsledkem nesouhlasí, ale ještě nejde o rozhodnutí, proti němuž by mohl podat námitky. Teprve až mu správa sociálního zabezpečení oznámí rozhodnutí o invalidním důchodu, začíná třicetidenní lhůta. V té už může písemně vysvětlit také to, proč považuje lékařský závěr za chybný.

Dva dokumenty mohou pro svého adresáta znamenat v podstatě totéž: dozví se z nich, že jeho potíže posoudil někdo jinak, než čekal. V řízení však mají různé role. Posudek je jedním z podkladů, podle kterých správa rozhoduje. O přiznání nebo nepřiznání důchodu rozhoduje až ona. Nesouhlas s tím, co zjistil lékař, tak člověk nemusí odkládat stranou. Může si už při čtení posudku poznamenat, který závěr mu nesedí. Vlastní námitky potom spojí s rozhodnutím, v němž se závěr projevil.

Na jednom dopise jsou důležitá dvě různá data

Datum vydání potřebuje ten, kdo námitky sepisuje, aby spolu s číslem jednacím označil správné rozhodnutí. Pro běh lhůty je však důležitý jiný okamžik: den, kdy mu bylo rozhodnutí oznámeno. Od tohoto okamžiku má na písemné podání třicet dnů. Poučení přiložené k rozhodnutí obsahuje i lhůtu pro námitky. Stejný opravný prostředek mají k dispozici také lidé, kteří nesouhlasí s rozhodnutím v jiné důchodové věci, třeba s tím, od kterého dne jim byl důchod přiznán.

Z námitek má být zřejmé, se kterou částí rozhodnutí člověk nesouhlasí a proč. Pokud nesouhlasí například s datem přiznání, není nutné vydávat jeho podání za spor o celé rozhodnutí. U invalidního důchodu zase může označit konkrétní posudkový závěr a popsat, v čem podle něj neodpovídá jeho stavu. V podání musí být patrné, kdo ho činí a kterému úřadu je určené. Vedle jména, příjmení, data narození a adresy patří k jeho náležitostem i podpis.

Námitky přijme i okresní správa. Rozhodne o nich ČSSZ

Člověk nemusí své písemnosti odevzdat přímo ústředí. Námitky může přijmout i kterákoli okresní správa sociálního zabezpečení; rozhodovat o nich bude ČSSZ. Pokud kvůli námitkám musí znovu posoudit zdravotní stav, ujmou se posouzení lékaři organizačně oddělení od těch, kteří připravovali původní posudek. Nové posouzení přitom není příslibem příznivějšího výsledku. V námitkovém řízení se může původní rozhodnutí změnit i v neprospěch člověka, který námitky podal.

Třicet dnů z poučení v obálce proto nelze brát jako odhad, kdy přijde další rozhodnutí. To je lhůta pro příjemce rozhodnutí o důchodu. Základní lhůta pro vydání rozhodnutí o námitkách se počítá zvlášť, od chvíle, kdy podání dostane příslušná ČSSZ. Činí rovněž třicet dnů, při posuzování zdravotního stavu se ale prodlužuje o dalších šedesát. Prodloužit ji může také došetřování podkladů, například u někdejšího zaměstnavatele. Tyto delší lhůty má na vyřízení úřad; člověku žádný čas na samotné podání nepřidávají.

Žaloba už patří soudu

Jestliže námitky neuspějí, může o důchodové věci rozhodovat soud. Předchozí námitkové řízení ale nejde přeskočit tím, že člověk rovnou pošle žalobu proti prvnímu rozhodnutí. Po oznámení rozhodnutí o námitkách má na žalobu dva měsíce a tentokrát se mění i adresát. Podává se u místně příslušného krajského soudu, v Praze u Městského soudu v Praze. Kdo ji místo toho pošle znovu ČSSZ, nezachová si tak lhůtu pro žalobu jen tím, že ji správa včas převzala.

Zdroje:

cssz.gov.cz, autorský text, MPSV, vlastní dotazování