Zaměstnavatel vás může ve zkušební době propustit bez vysvětlení: V jedné situaci mu to zákon zakazuje

Zkušební doba dává zaměstnanci i firmě možnost rychle ukončit pracovní poměr. Neznamená to však, že zaměstnavatel může postupovat kdykoliv a jakýmkoliv způsobem. Rozhoduje písemná forma, správné počítání zkušební doby i okamžik doručení.

Zaměstnavatel může pracovní poměr ve zkušební době zrušit z jakéhokoliv důvodu nebo bez jeho uvedení. Stejné právo má také zaměstnanec. Nejde o běžnou výpověď, proto se nečeká na uplynutí výpovědní doby. Pracovní poměr zpravidla končí dnem, kdy druhá strana písemné zrušení převezme. V dokumentu může být uvedeno také pozdější datum skončení.

Zkušební doba začíná vznikem pracovního poměru

Zkušební doba musí být sjednána písemně, a to nejpozději v den vzniku pracovního poměru. Tím je den uvedený v pracovní smlouvě jako nástup do práce. Dodatečně ji zaměstnavatel nemůže zaměstnanci jednostranně oznámit. U běžného zaměstnance může trvat nejvýše čtyři měsíce, u vedoucího zaměstnance osm měsíců. U pracovního poměru na dobu určitou navíc nesmí přesáhnout polovinu sjednané doby zaměstnání.

Během jejího trvání se mohou zaměstnanec a zaměstnavatel písemně dohodnout na prodloužení. Ani tak ale není možné překročit zákonné maximum. Pokud byla například původně sjednána dvouměsíční zkušební doba, může být písemnou dohodou prodloužena, nejvýše však na čtyři měsíce. Zaměstnavatel ji nemůže prodloužit pouhým oznámením nebo dodatkem, který zaměstnanec nepodepsal.

Nemoc zkušební dobu automaticky neukončí

Zkušební doba se prodlužuje o pracovní dny, během kterých zaměstnanec neodpracoval celou směnu kvůli překážce v práci. Mezi tyto překážky patří také dočasná pracovní neschopnost. Stejně se započítávají pracovní dny čerpání dovolené nebo neomluveného zameškání práce. Nejde tedy o všechny kalendářní dny nemoci, ale o dny, na které měl zaměstnanec naplánovanou směnu.

To může být důležité právě ve chvíli, kdy si zaměstnanec myslí, že jeho zkušební doba už skončila. Pokud během ní několik směn neodpracoval, její poslední den se může posunout. Zaměstnavatel proto může pracovní poměr zrušit i v termínu, který by podle původního data vypadal jako doba po skončení zkušebního období.

Prvních 14 dnů nemoci zaměstnavatel propouštět nesmí

Zásadní omezení nastává při dočasné pracovní neschopnosti nebo karanténě. Zaměstnavatel nesmí pracovní poměr ve zkušební době zrušit během prvních 14 kalendářních dnů jejího trvání. Od patnáctého dne už tento zákaz neplatí, pokud prodloužená zkušební doba stále běží. Omezení se vztahuje pouze na zaměstnavatele. Zaměstnanec může pracovní poměr písemně zrušit i během prvních dnů své nemoci.

Rozhodující je také způsob předání. Ústní sdělení od vedoucího, telefonát ani zpráva bez řádného písemného zrušení pracovní poměr neukončí. Pokud zaměstnanec považuje postup firmy za neplatný, může se obrátit na soud. Neplatnost skončení pracovního poměru musí uplatnit nejpozději do dvou měsíců ode dne, kdy měl pracovní poměr skončit. Ani možnost ukončit zaměstnání bez uvedení důvodu navíc zaměstnavatele neopravňuje k diskriminačnímu jednání.