Bohatí našli cestu k sociálním dávkám: Stát jim vyplácí desetitisíce, oni přitom udělali jen jeden praktický krok

Převod nemovitosti na příbuzného může působit jako snadný způsob, jak projít majetkovým testem. Nová pravidla však podobný postup výrazně komplikují a původní majitel navíc riskuje vlastní bydlení.

Úřad práce při rozhodování o dávce státní sociální pomoci neposuzuje pouze majetek, který žadatel vlastní v den podání žádosti. Zákon se dívá také na nemovitosti, které členové domácnosti vlastnili během předchozích dvanácti měsíců. Kdo tedy krátce před žádostí daruje byt nebo dům dítěti, nemůže automaticky počítat s tím, že majetek z posuzování jednoduše zmizí. Převod provedený jen několik týdnů nebo měsíců před podáním žádosti zpravidla zamýšlený účinek nepřinese.

Rychlý převod nemovitosti majetkový test neobejde

Takzvaná superdávka funguje od 1. října 2025 a spojuje podporu na bydlení, živobytí, děti a pracovní aktivitu. Jednou ze základních podmínek jejího přiznání je majetkový test celé domácnosti. Bez omezení se nezapočítává jedna nemovitost, kterou členové domácnosti skutečně využívají k bydlení. Zákon dočasně toleruje také jednu další stavbu určenou k bydlení nebo rekreaci, ale pouze po dobu tří let. Domácnost současně nesmí vlastnit více než jeden osobní automobil na každého dospělého člena.

Přesně nastavené jsou také limity finančních prostředků. Jednotlivec může mít nejvýše 200 tisíc korun, dvoučlenná domácnost 250 tisíc korun a tříčlenná domácnost 300 tisíc korun. U čtyř členů činí hranice 350 tisíc korun a u pěti nebo více osob 400 tisíc korun. Do testu se započítávají prostředky celé domácnosti včetně peněz uložených na bankovních účtech. Úřad práce může banky požádat o údaje o účtech i jejich aktuálním zůstatku. Výjimku mají například některé produkty spoření na stáří a stavební spoření se státním příspěvkem.

Nájemní smlouva mezi příbuznými není automaticky podvod

Samotný pronájem bytu nebo domu mezi rodiči a jejich dospělými dětmi zákon obecně nezakazuje. Pro složku na bydlení je podstatné, aby měl alespoň jeden člen domácnosti skutečný právní titul k bydlení a aby v daném prostoru opravdu žil. U nájemního bydlení se může započítat uhrazené nájemné, nejvýše však do stanovené výše normativního nájmu. U vlastního bydlení se místo nájemného pracuje s vlastnickým a energetickým paušálem nebo se skutečnými náklady podle příjmů domácnosti.

Rozhodující proto není příjmení pronajímatele, ale skutečný stav. Problém nastává ve chvíli, kdy je převod majetku, nájemní smlouva nebo uvedené složení domácnosti pouze formální a neodpovídá realitě. Úřad práce má právo ověřovat rozhodné skutečnosti a se souhlasem žadatele provést šetření v místě bydliště. Pokud člen domácnosti kontrolu znemožní, může být žádost zamítnuta nebo již přiznaná dávka odejmuta. Jestliže byly kvůli nesprávným údajům vyplaceny peníze navíc, příjemce musí přeplatek vrátit.

Kvůli několika tisícům může člověk přijít o domov

Největší nebezpečí podobných převodů nakonec nemusí představovat samotný majetkový test. Jakmile rodič daruje nemovitost dítěti a změna se zapíše do katastru, novým vlastníkem se stává obdarovaný. Původní majitel už nemůže s domem volně nakládat a bez dostatečně ošetřeného práva užívání se dostává do velmi slabé pozice. Český úřad zeměměřický a katastrální proto počítá také s variantou, kdy se při darování současně zapisuje věcné břemeno chránící další užívání nemovitosti. Převádět dům pouze kvůli očekávané dávce tak může být nejen neúčinné, ale také podstatně rizikovější než případná finanční pomoc od státu.