Stát chystá úpravy penzijního spoření. Přinést mají nižší poplatky i větší motivaci pro mladé

Chystaná úprava penzijního spoření může lidem zlepšit výsledek dlouhodobého ukládání peněz na stáří. Návrh počítá hlavně se snížením poplatků, vyšší státní podporou pro mladé do 29 let a automatickým nastavením investic podle věku. Pokud projde Parlamentem, pravidla by měla začít platit od 1. ledna 2027.

Penzijní fondy čeká jedna z nejvýraznějších změn za poslední roky. Nově představený návrh míří na problém, který účastníci spoření pociťují dlouhodobě: i při pravidelném ukládání peněz bývá výsledná částka často nižší, než by lidé po desítkách let čekali. Důvodem nejsou jen samotné výnosy, ale také poplatky a příliš opatrné nastavení investic.

Vláda chce změny projednat ještě v roce 2026 tak, aby mohly platit od 1. ledna 2027. Největší zásah se týká poplatků. Dnešní penzijní spoření je výrazně podporované státem, protože na státních příspěvcích a daňových úlevách vyjde veřejné rozpočty zhruba na 18 miliard korun ročně. Právě proto stát určuje také limity, kolik si penzijní společnosti mohou účtovat.

Změny se dotknou téměř všech

Nově má skončit výkonnostní odměna, která dnes může dosahovat až 15 procent z dosaženého výnosu. Poplatek za správu by se měl sjednotit a zastropovat na maximálně 0,5 procenta z naspořeného majetku. Pro střadatele to znamená, že větší část výnosu by měla zůstávat na jejich účtu, ne u správce fondu.

Druhou změnou je vyšší motivace pro děti a mladé dospělé. U účastníků do 29 let má stát zdvojnásobit státní příspěvek. Maximální podpora by tak mohla vzrůst ze současných 340 korun na 680 korun měsíčně. Dnes se nejvyšší příspěvek váže k měsíční úložce 1700 korun a nad tuto hranici už státní podpora dál neroste. Smyslem novinky je přimět mladší lidi, aby začali dříve.

U dlouhodobého investování totiž hraje čas zásadní roli: peníze mají více let na zhodnocení a výnosy se mohou postupně nabalovat. Třetí část návrhu mění samotné investování. Fondy mají účastníky automaticky zařazovat do takzvané strategie životního cyklu. Mladý člověk by měl jako výchozí variantu dynamičtější portfolio s vyšším podílem akcií.

Lidé by si mohli díky tomu přilepšit

S přibývajícím věkem by se peníze postupně přesouvaly do bezpečnějších nástrojů, například dluhopisů. Prakticky jde o snahu odbourat zbytečnou opatrnost, která u mladých střadatelů často snižuje šanci na vyšší dlouhodobý výnos. Klient by přitom nemusel vše složitě nastavovat přes dotazníky. Návrh vychází z doporučení ekonomů Filipa Pertolda a Lukáše Nádvorníka z institutu IDEA, kteří porovnávali české fondy s praxí v jiných evropských zemích.

Ministerstvo financí zároveň pracuje s politicky silným slibem, že nové nastavení může lidem přinést až o milion korun více. Takový údaj je ale potřeba brát jako modelový scénář, ne jistotu pro každého. Podle původních informací počítá s 35 lety spoření, výnosem akcií 7,5 procenta ročně a inflací 2,5 procenta ročně. Kdo začne později nebo zvolí opatrnější strategii, na stejný výsledek dosáhnout nemusí. I tak by nižší poplatky a rozumnější investiční nastavení mohly penzijní spoření posunout z pouhého doplňku se státním příspěvkem blíž k nástroji, který lidem skutečně pomůže vytvořit rezervu na stáří.