Penzijko čekají nové podmínky: Starším lidem mají dát větší volnost, mladým vyšší podporu od státu

Penzijní spoření se mění hned ve dvou směrech. Část důchodců bude moci odejít bez sankcí a stát zároveň připravuje reformu, která má zvýšit výnosy, snížit poplatky a přimět mladé lidi spořit dřív.

Penzijní spoření bylo dlouhé roky vnímané hlavně jako způsob, jak získat státní příspěvek. Teď se pravidla začínají měnit podstatně výrazněji. Důchodci se staršími smlouvami mají dostat možnost odejít bez sankcí a připravovaná reforma má mladší lidi posunout od opatrného spoření k dlouhodobě výnosnějším investicím.

Spoření na stáří se v Česku dostává do bodu, kdy už nestačí pouze posílat každý měsíc pár stokorun a spoléhat na státní podporu. Stát řeší dvě různé věci najednou. Na jedné straně napravuje situaci části seniorů, kteří po změně pravidel ztratili nárok na státní příspěvek. Na druhé straně připravuje širší reformu třetího pilíře, která má od ledna 2027 změnit poplatky, podporu mladých i samotný způsob investování.

Senioři se starší smlouvou mají dostat férovější možnost odchodu

Senát 9. července 2026 schválil novelu zákona o doplňkovém penzijním spoření, která míří k podpisu prezidenta. Podle ní budou moci někteří starobní důchodci ukončit penzijní spoření bez sankce. Změna se týká smluv uzavřených před koncem roku 2023.

Důvod je jednoduchý. Od poloviny roku 2024 přestali starobní důchodci dostávat státní příspěvek k penzijnímu spoření. Kdo chtěl smlouvu ukončit dříve, mohl narazit na podmínku minimální doby spoření a na ztrátu státních příspěvků i výnosů z nich. U části lidí tak vznikl pocit, že jsou ve smlouvě fakticky uzamčeni, protože pokračování už pro ně nebylo tak výhodné, ale odchod znamenal finanční ztrátu.

Novela má tuto situaci zmírnit. Starobní důchodci se starší smlouvou nebudou muset splnit běžnou minimální dobu spoření, aby mohli odejít bez sankce. Podle dostupných odhadů se změna může dotknout až desítek až stovek tisíc seniorů, podle různých podkladů se mluvilo zhruba o 150 až 180 tisících lidí.

Důležitá je i možnost náhrady pro ty, kteří už smlouvu předčasně ukončili a kvůli tomu přišli o peníze. Podle informací Ministerstva financí by se kompenzace mohla týkat asi 16 tisíc lidí a celkové náklady se odhadují přibližně na 60 milionů korun. Po podpisu zákona bude proto potřeba hlídat účinnost novely i lhůtu pro žádost. V Senátu se řešilo prodloužení lhůty na dvanáct měsíců, ale předloha prošla v původním znění, tedy se šestiměsíční lhůtou.

Nové penzijko nemá být jen o státním příspěvku

Druhá změna je širší a zatím jde o připravovanou reformu. Ministerstvo financí ji představilo pod názvem Lepší penzijko. Pokud projde legislativním procesem, má začít platit od 1. ledna 2027. Cíl je jasný: aby třetí pilíř nebyl jen účtem na státní příspěvek, ale skutečným dlouhodobým spořením na stáří.

Největší praktický dopad by mohlo mít omezení poplatků. U většiny fondů má maximální poplatek za správu klesnout na 0,5 procenta obhospodařovaných prostředků a má zmizet poplatek z dosaženého výnosu. Právě poplatky jsou u dlouhodobého spoření citlivé. Nevadí tolik v jednom roce, ale za dvacet nebo třicet let dokážou výrazně ukrojit z výsledné částky.

Doprovodné materiály k návrhu uvádějí, že u vyvážených fondů dnes mohou poplatky po 30 letech snížit naspořenou částku o 23,3 procenta, zatímco podle nových pravidel by to mělo být 7,8 procenta. U dynamických fondů se uvádí pokles z 31,1 procenta na 8,6 procenta. Pro běžného střadatele to znamená jednoduchou věc: stejné vklady mohou při nižších poplatcích přinést vyšší čistý výsledek.

Mladí mají spořit dřív a odvážněji

Reforma počítá také se strategií životního cyklu. Ta má fungovat tak, že mladší člověk bude na začátku spoření automaticky směřován do výnosnějších, ale kolísavějších investic. S přibližujícím se důchodem se má portfolio postupně přesouvat do opatrnějších aktiv. Smyslem je využít dlouhý časový horizont. Dvacetiletý nebo třicetiletý střadatel má čas přečkat propady trhů, člověk pár let před penzí už takový prostor nemá.

Podle návrhu se má zvýšit i státní podpora pro mladé. U lidí do 30 let má příspěvek dosáhnout 40 procent vlastního vkladu, zatímco dnes je obecně 20 procent z měsíční úložky v rozmezí 500 až 1700 korun. U dětí do 18 let se má nárok na příspěvek otevřít už od vkladu 100 korun měsíčně. Při měsíční úložce 1000 korun by tak mladý člověk dostal od státu 400 korun místo dnešních 200 korun.

Novinkou má být také možnost pro účastníky do 36 let po nejméně deseti letech spoření jednorázově vybrat až třetinu vlastních úspor včetně výnosů bez sankce a se zbytkem smlouvy pokračovat. Výběr by neměl být vázán na konkrétní účel. To může penzijko zatraktivnit pro mladé lidi, kteří se dnes často bojí, že si peníze uzamknou na příliš dlouhou dobu.

Co si má člověk zkontrolovat už teď

Seniorům se starší smlouvou se vyplatí počkat na podpis zákona a následně si ověřit u své penzijní společnosti, zda splňují podmínky pro ukončení bez sankce nebo pro náhradu. Nemá smysl rušit smlouvu ukvapeně těsně před účinností změny, pokud by tím vznikla zbytečná ztráta.

Mladší střadatelé by si měli projít hlavně tři věci: kolik skutečně posílají, v jakém fondu peníze leží a jaké poplatky platí. Nejčastější chyba je spořit sice pravidelně, ale příliš opatrně a bez ohledu na věk. U peněz určených na důchod totiž rozhoduje čas. Kdo začne brzy, nemusí nutně posílat obrovské částky, ale měl by vědět, zda jeho peníze opravdu pracují.

Penzijní spoření tak stojí před proměnou. Pro seniory jde hlavně o nápravu konkrétního problému. Pro mladší generaci o zprávu, že státní příspěvek nemá být jediným důvodem, proč smlouvu mít. Skutečný rozdíl udělá kombinace času, rozumného rizika, nízkých poplatků a pravidelnosti.