Odpracoval 50 let. Pak kvůli jedinému dokladu zjistil, že každý měsíc přichází o tisíce

Výše důchodu nezáleží jen na tom, kolik let člověk skutečně pracoval. Rozhoduje také to, jaké údaje o něm eviduje Česká správa sociálního zabezpečení. Chybějící zaměstnání, nedoložená péče nebo neúplné výdělky mohou znamenat nižší penzi i zbytečné dokazování na poslední chvíli.

Mnoho lidí bere důchod jako automatický výsledek celoživotní práce. Jenže při výpočtu nerozhoduje pouze to, co člověk opravdu odpracoval, ale hlavně to, co má stát správně zaneseno v evidenci. Pokud v ní chybí část zaměstnání, doba péče nebo některé výdělky, může být výsledná penze nižší, než by odpovídalo skutečné pracovní historii.

Problém se často ukáže až ve chvíli, kdy člověk žádá o důchod. To už bývá nepříjemně pozdě. Staré firmy nemusí existovat, doklady se po stěhování ztratily a bývalý zaměstnavatel už dávno nepůsobí na stejné adrese. Přitom právě chybějící nebo nepřesné údaje mohou rozhodnout o tom, zda člověk splní potřebnou dobu pojištění a jak vysokou částku mu Česká správa sociálního zabezpečení přizná.

Nejde jen o počet odpracovaných let

Starobní důchod stojí na dvou základních podmínkách. Člověk musí dosáhnout důchodového věku a získat potřebnou dobu důchodového pojištění. U lidí, kteří dosáhli důchodového věku po roce 2018, činí standardní potřebná doba pojištění nejméně 35 let. Do této doby se nepočítá jen klasické zaměstnání, ale za určitých podmínek také náhradní doby, například péče o dítě, evidence na úřadu práce nebo péče o závislou osobu.

Výše důchodu se pak odvíjí mimo jiné od evidovaných příjmů a délky pojištění. Jinými slovy, nestačí mít pocit, že člověk pracoval celý život. Pokud některé období v evidenci chybí nebo je u něj chyba, úřad s ním při výpočtu nemusí pracovat tak, jak by si žadatel představoval.

Co si nechat zkontrolovat

Základním dokumentem je informativní osobní list důchodového pojištění. Ten ukazuje, jaké doby pojištění má Česká správa sociálního zabezpečení u konkrétního člověka vedeny. Obsahuje také náhradní doby pojištění a od roku 1986 přehled vyměřovacích základů a vyloučených dob. Právě tyto údaje jsou pro budoucí důchod zásadní.

V praxi to umožňuje včas ověřit, zda v záznamech o době pojištění nejsou opomenuty či chybně zaneseny relevantní skutečnosti, jako jsou zaměstnání, podnikání, péče o dítě, vojenská či civilní služba, studium či jiné doby, které ovlivňují výši důchodu. Důležité je kromě samotného záznamu sledovat i jeho skutečné započítání, neboť ne všechny životní situace mají stejnou váhu.

O informativní list lze požádat jednou za kalendářní rok. Kdo používá elektronickou identitu, může využít také služby ePortálu ČSSZ, včetně informativní důchodové aplikace. Ta pracuje s údaji, které má správa sociálního zabezpečení v databázi, a ukazuje orientační pohled na budoucí nárok i výši důchodu.

Staré doklady nevyhazujte

Největší potíže vznikají u období, která nejsou v evidenci kompletní. V takové chvíli se hodí staré pracovní smlouvy, zápočtové listy, evidenční listy důchodového pojištění, potvrzení zaměstnavatele, výuční list, maturitní vysvědčení, diplom, potvrzení o studiu nebo dokumenty k péči o dítě či blízkou osobu. U OSVČ může být důležité doložení účasti na důchodovém pojištění a vyměřovacích základů.

Lidé často chybují v tom, že tyto papíry považují po letech za zbytečné. Jenže právě starý doklad může vyřešit situaci, kdy se určitá doba v systému neobjeví. U zaměstnání z devadesátých let, u zaniklých podniků nebo u krátkých pracovních poměrů může být dohledávání složitější než u novějších období.

Kontrolu neodkládejte na poslední rok

Pro jistotu je nejlepší důchodovou kontrolu provést s dostatečným předstihem před podáním žádosti. Ti, kteří se na odchod do penze teprve chystají, mají více času na dohledání chybějících dokumentů, kontaktování bývalých zaměstnavatelů, škol, archivů či příslušných úřadů. Pokud se jakékoli nesrovnalosti řeší až v momentě podání žádosti, celý proces se může zbytečně prodloužit a žadatel se ocitne pod tlakem, jelikož již očekává konkrétní finanční rozhodnutí.

Zvlášť pozorní by měli být lidé, kteří často měnili zaměstnání, pracovali v malých firmách, podnikali, měli delší období péče, pobývali na úřadu práce nebo část života pracovali v zahraničí. U nich bývá pracovní a pojistná historie členitější a riziko chybějícího záznamu je vyšší.

Kontrola důchodové evidence není formalita pro úředníky. Je to ochrana vlastních peněz. Jeden chybějící rok nemusí vždy znamenat dramatický propad, ale může ovlivnit nárok i výši procentní části důchodu. Pokud navíc člověku chybí do zákonné hranice pojištění, nejde už jen o menší částku, ale o samotný vznik nároku.

Nejrozumnější postup je jednoduchý: vyžádat si přehled evidence, projít ho rok po roce a porovnat ho s vlastními doklady. Pokud něco nesedí, řešit nesrovnalost co nejdříve. U důchodu totiž platí, že na papíře a v databázi musí být v pořádku i to, co si člověk poctivě odpracoval.